Koupí těchto produktů pomůžete své půdě, vodě, rostlinám, hmyzu, včelám, ostatním živočichům, rodině a v podstatě celému ekosystému.
Vítejte!
Proč to děláme?
Protože už se nemůžeme nadále dívat na pustošení naší země. Protože nám není lhostejný osud našich děti a naší země. Protože už se nemůžeme dále dívat na vylévání pesticidů do země, zabíjející vše živé kolem, s čím přijdou do kontaktu.
Sklízet hezké, zdravé a chutné plody, mít vitální a zdravá včelství, pyšnit se dokonalým trávníkem či nabízet víno z prvotřídních plodů vinic. To vše jde i bez chemie. Tenhle blog jsme založili, abychom Vám ukázali, že pečovat o svou úrodu jde i v souladu s přírodou a vším živým.
Herbiclean AL je přírodní herbicid se 100% přírodní účinnou látkou, určený k likvidaci nežádoucí vegetace na místech, kde nechceme používat běžné chemické přípravky.
Před aplikací přípravku
Přípravek má široké spektrum účinku. Působí na jednoleté i vytrvalé plevele, mechy a řasy.
Účinek přetrvává až 8 týdnů.
Přírodní kyseliny obsažené v přípravku Herbiclean AL jsou založené na bázi mastných kyselin, které se běžně vyskytují v přírodě.
Přípravek nezanechává rezidua v půdě.
Jde o ekologický přípravek s účinnou látkou čistě přírodního původu.
Už 3 hodiny po aplikaci je odolný vůči dešti.
Použít jej můžeme například na cestičky, terasy nebo chodníky.
Použití přírodního herbicidu
Herbiclean AL je přírodní totální herbicid se 100% přírodní účinnou látkou.
Jde o neselektivní herbicid k přímému použití ve formě kapalného koncentrátu pro aplikaci bez ředění /AL/. Je určený k ničení plevelů, mechů a řas v zahradách a předzahrádkách, na nezemědělské půdě, nezpevněných plochách, plochách pod keři a stromy i na místech před výsevem nebo výsadbou okrasných rostlin, zeleniny a trávníků.
Účinné látky jsou absorbovány zelenými částmi rostlin, což způsobuje jejich odumírání.
Působení
Herbiclean AL je neselektivní listový herbicid, který působí proti jednoletým i vytrvalým plevelům. Stejně tak účinkuje i proti mechům a řasám.
Po aplikaci
Po aplikaci přípravku Herbiclean AL dochází k postupnému zasychání ošetřených zelených částí rostlin. Přípravek je vhodný především tam, kde potřebujeme rychle a cíleně odstranit nežádoucí vegetaci na neprodukčních plochách.
Dětská pokožka je jemná, citlivá a vyžaduje šetrnou každodenní péči. Přírodní dětský ošetřující olej Sonett je výživný olej určený pro péči o citlivou pokožku dětí. Obsahuje kvalitní rostlinné složky a výtažek ze zrytmizovaného jmelí, který je součástí speciální produktové řady Sonett pro péči o pokožku těla.
Olej pokožku vyživuje, zanechává ji jemnou a pomáhá vytvářet přirozený ochranný film. Je vhodný pro jemnou masáž bříška, zad nebo chodidel a může se stát příjemnou součástí ranního i večerního rituálu péče o dítě.
Zrytmizované složky jmelí
Produktová řada se zrytmizovaným jmelím byla vyvinuta společností Sonett ve spolupráci s výzkumným centrem Delos. V jejím středu stojí jmelí, konkrétně letní a zimní jmelí, tedy listy a plody – bobule.
Tyto části rostliny jsou zrytmizovány v tekutém oscilátoru, kde na sebe navzájem reagují. Výsledkem je nová kvalita, která má podle filozofie výrobce podporovat harmonizaci vnitřní nerovnováhy člověka. Takto zpracované „nové jmelí“ je používáno například v masážních olejích a tělových mlécích.
V produktech Sonett má zrytmizované jmelí harmonizující účinek, podporuje samoaktivaci a pomáhá vytvářet ochranný plášť pro pokožku. Díky tomu jsou dětské ošetřující oleje vhodné nejen jako běžná péče o pokožku, ale také jako jemný dotekový rituál, který dítěti přináší pocit klidu a bezpečí.
Dětský ošetřující olej Levandule Sonett je vhodný především pro večerní péči. Jemná vůně levandule přirozeně navozuje pocit zklidnění a může být příjemnou součástí rituálu před spaním.
Olej je vhodný k jemné masáži bříška, zad nebo chodidel. Pokožku vyživuje, zjemňuje a pomáhá ji chránit před vysušením.
Složení
Olivový olej*, výtažek ze jmelí z bobulí* a listů*, harmonizovaný v oscilátoru, lanolin, rostlinný alkohol (ethanol)*, esence z meduňky*, éterické oleje z květů levandule* a muškátu vonného*.
* Z certifikovaného ekologického zemědělství / divokého sběru.
Použití
Před použitím olej protřepejte, dokud není homogenní. Večer před spaním jej jemně vmasírujte do oblasti bříška, zad nebo chodidel. Masáž by měla být klidná, pomalá a příjemná, bez silného tlaku.
Dětský ošetřující olej Měsíček Sonett je vhodný zejména pro ranní péči. Měsíček je v přírodní kosmetice ceněný pro své zklidňující a regenerační vlastnosti a je oblíbenou složkou v péči o citlivou dětskou pokožku.
Olej lze použít ráno před odchodem do školky, školy nebo jeslí. Jemné potření bříška, zad nebo chodidel může dítěti pomoci začít den klidněji a s příjemným pocitem ochrany.
Složení
Olivový olej, výtažek ze jmelí z bobulí* a listů, harmonizovaný v oscilátoru, lanolin, rostlinný alkohol (ethanol), spagyrická esence měsíčku, éterické oleje z plodů sladkého pomeranče a květů pelargonie.
* Z certifikovaného ekologického zemědělství / divokého sběru.
Použití
Před použitím olej protřepejte, dokud není homogenní. Ráno, před odchodem do školky, školy nebo jeslí, jemně potřete bříško, záda nebo chodidla. Olej nanášejte v malém množství a nechte jej krátce vstřebat.
Jemná péče a každodenní rituál
Přírodní dětské ošetřující oleje Sonett spojují výživnou péči o pokožku s jemným dotekem, který je pro děti důležitý stejně jako samotné složení přípravku. Díky rostlinným olejům, bylinným esencím a výtažku ze zrytmizovaného jmelí jsou vhodné pro citlivou dětskou pokožku a mohou být příjemnou součástí ranního i večerního režimu.
Při pravidelném používání pomáhají pokožku zjemnit, vyživit a chránit před vysušením. Zároveň podporují klidnější průběh každodenních rituálů – od ranní přípravy až po večerní usínání.
Hrdý vzpřímený postoj, dlouhé štíhlé nohy a nezaměnitelná silueta na střeše nebo komíně. Čápa bílého se lidé odjakživa snažili přilákat do své blízkosti, protože se říká, že čáp přináší štěstí. A když se mu u vás zalíbí, může se k vám vracet znovu – klidně i s celou rodinou.
„Kominík to není, jasný pane,“ jak by možná řekla Popelka.
Dětské pěnové mýdlo Sonett je jemné ekologické mýdlo určené pro každodenní péči o citlivou dětskou pokožku. Díky lehké pěně se snadno nanáší, dobře se oplachuje a mytí rukou, obličeje i těla je pro děti příjemnější a zábavnější.
Mýdlo obsahuje ošetřující kokosový a olivový olej, které pomáhají pokožku šetrně čistit a zároveň ji zbytečně nevysušují. Má příjemnou ovocnou vůni, kterou si děti snadno oblíbí, a je vhodné zejména pro jemné čištění citlivé pokožky.
Jemná péče s měsíčkem
Součástí složení je také měsíček lékařský, který je známý svými zklidňujícími a regeneračními účinky. Pomáhá pečovat o pokožku, podporuje její přirozenou obnovu a je obzvlášť vhodný pro dětskou pokožku, která bývá citlivější na běžné mycí přípravky.
Dětské pěnové mýdlo Sonett je vhodné pro:
ruce, obličej i tělo,
každodenní jemné mytí,
citlivou dětskou pokožku,
děti, které mají rády bohatou a nadýchanou pěnu.
Mýdlo vytváří bohatou pěnu, která pokožku šetrně čistí a zanechává ji příjemně svěží.
* složky v bio kvalitě / z kontrolovaného ekologického zemědělství podle označení výrobce.
Zásady ekologické drogerie Sonett
Značka Sonett dlouhodobě klade důraz na šetrnost k přírodě, zdraví člověka a odpovědný výběr surovin. Výrobky jsou 100% biologicky odbouratelné a ve vodě se během několika hodin až dní rozkládají na běžné přírodní složky.
Sonett odmítá používat přísady, které jsou škodlivé pro životní prostředí nebo lidské zdraví. Suroviny používané při výrobě pocházejí z biodynamického nebo ekologického zemědělství, případně z volného sběru.
Voda používaná při výrobě je biodynamicky rytmizovaná a do produktů Sonett jsou přidávány také směsi energeticky silných bylin a esence drahých kamenů a kovů. Sonett patří mezi výrobce ekologické drogerie s významným důrazem na certifikovanou kvalitu a šetrné složení.
Více informací najdete na stránce Ekočlovek| Všechno pro ekologické pěstování a včelaření.
Strupovitost jabloně způsobuje největší škody na listech a plodech, může však napadat také květy a letorosty. Nejprve ji můžeme pozorovat na listech, kde způsobuje tmavé skvrny na jejich spodní straně. Později se také na horní straně listů objevuje sametově hnědý povlak a ostře ohraničené, oválné, hnědočerné skvrny.
Strupovitost jabloně (Venturia inaequalis)
Listy se postupně deformují, hnědnou a předčasně opadávají. Koncem května napadá strupovitost také plody. Pozdější infekce mohou způsobovat škody i během skladování.
Strupovitost přezimuje na napadených listech a k primární infekci z tohoto zdroje dochází nejčastěji od začátku rašení do konce kvetení.
Pokud dojde k infekci listů v tomto období, může se onemocnění dále šířit prakticky během celé vegetace a způsobovat škody také na uskladněném ovoci. Šíření strupovitosti podporuje vlhké a teplé počasí.
Preventivní opatření proti strupovitosti jabloně
Z preventivních opatření je důležitý vhodný výběr odrůdy a stanoviště, stejně jako správný řez, který zlepšuje světelné podmínky a proudění vzduchu v koruně.
Důležitá je také harmonická výživa. Příliš vysoký obsah dusíku v půdě podporuje bujný růst a zvyšuje náchylnost stromů k houbovým chorobám.
Při pěstování citlivých odrůd je důležité také odstraňování opadaného listí, a to buď kompostováním, nebo zapravením do půdy. V obou případech je vhodné použít přípravky urychlující proces rozkladu.
Při ochraně proti strupovitosti, ale také proti mnoha dalším houbovým patogenům, je třeba pamatovat na to, že k infekci citlivých částí rostliny dochází mnohem dříve, než se objeví první viditelné příznaky onemocnění na listech nebo plodech.
Proto je vhodné začít s ochranou citlivých odrůd již na začátku vegetace, v době rašení stromů. Neméně důležitá je ochrana před kvetením, v nezbytných případech také během kvetení a po odkvětu.
Pokud z jakéhokoli důvodu dojde k rozvoji infekce a objeví se skvrny na listech nebo mladých plodech, je třeba v ochraně pokračovat také později během vegetace.
U citlivých odrůd a při zvláště příznivých podmínkách pro šíření onemocnění má své opodstatnění také podzimní omývací postřik.
Použijte CuproTonic 20–50 ml nebo Controlphyt Cu 15–20 ml + BorOil 10–80 ml na 10 l vody.
Místo přípravku BorOil lze použít také jiné listové hnojivo na bázi olejů, například FerrumOil. Konkrétní dávku jednotlivých přípravků je třeba zvolit podle návodu a účelu použití.
Nižší dávky slouží ke zlepšení přilnavosti postřikové kapaliny. Vyšší dávky se používají jako prevence napadení padlím a některými přezimujícími škůdci, například mšicemi.
Před kvetením
V tomto období lze použít přípravek na bázi mořských řas Alginure v dávce 30–50 ml na 10 l vody.
Přípravky na bázi uhličitanů, tedy PowerOf-K 50–80 ml na 10 l vody nebo VitiSan 50 g na 10 l vody, je vhodné aplikovat spolu s některým listovým hnojivem na bázi olejů, například BorOil, FerrumOil nebo Prev B2, všechny v dávce 10–20 ml na 10 l vody.
Další možností jsou kombinace přípravků na bázi chitosanu:
Chitopron 5 % 30–50 ml na 10 l vody,
Imunofol 15–30 ml na 10 l vody,
SoftGuard 10–17 ml na 10 l vody,
spolu s listovými hnojivy s obsahem mědi:
CuproTonic 20–50 ml na 10 l vody,
Controlphyt Cu 15–20 ml na 10 l vody,
a s listovým hnojivem na bázi olejů pro zvýšení přilnavosti, například BorOil 10 ml na 10 l vody.
Během kvetení
Použít lze Chitopron 5 % v dávce 30–50 ml na 10 l vody.
Přípravek je neškodný pro včely. Uplatnění najde především ve smíšených výsadbách, kde není prakticky možné zabránit úletu postřikové kapaliny na právě kvetoucí sousední stromy.
Po odkvětu a později během vegetace
Lze pokračovat v aplikaci přípravků na bázi uhličitanů PowerOf-K nebo VitiSan v kombinaci s listovými hnojivy na bázi olejů BorOil, FerrumOil nebo Prev B2, a to ve stejných dávkách jako před kvetením.
Stejně tak lze aplikovat přípravky na bázi chitosanu:
Chitopron 5 % 30–50 ml na 10 l vody,
Imunofol 15–30 ml na 10 l vody,
SoftGuard 10–17 ml na 10 l vody,
spolu s listovými hnojivy s obsahem mědi:
CuproTonic 20–50 ml na 10 l vody,
Controlphyt Cu 15–20 ml na 10 l vody,
a s listovým hnojivem na bázi olejů pro zvýšení přilnavosti, například BorOil 10 ml na 10 l vody.
Přípravek Alginure již po odkvětu nedoporučujeme aplikovat.
V tomto období lze začít také s aplikací mikrobiálních hnojiv:
NovaFerm SIRIUS 60–70 ml na 10 l vody,
NovaFerm DUAL 200 ml na 10 l vody.
Před sklizní pro zlepšení skladovatelnosti
Použijte Chitopron 5 % v dávce 50 ml na 10 l vody.
Podzimní omývací postřik
Použijte listová hnojiva s obsahem mědi:
CuproTonic 20–50 ml na 10 l vody,
Controlphyt Cu 15–20 ml na 10 l vody,
spolu s listovým hnojivem na bázi olejů pro zvýšení přilnavosti, například BorOil 10–20 ml na 10 l vody.
Urychlení rozkladu opadaného listí
K urychlení rozkladu lze použít přípravky na bázi prospěšných mikroorganismů:
Trifender 10 g na 10 l vody na plochu 100 m²,
NovaFerm MULTI 100 ml na 10 l vody.
Přípravky doporučujeme aplikovat na opadané listí, které je vhodné v ideálním případě také mělce zapravit do půdy nebo zkompostovat.
Do kompostu lze přidat také HUMAC® Agro v množství 3–5 % z objemu kompostované hmoty, který pomáhá urychlit přeměnu organické hmoty.
Biologická ochrana proti strupovitosti jabloně je založena především na včasné prevenci a pravidelném ošetření během celé vegetace. Nejdůležitější je začít již při rašení, pokračovat před kvetením a po odkvětu a při vhodných podmínkách pro šíření choroby ošetření opakovat.
Důležitou součástí ochrany je také podzimní omývací postřik a urychlení rozkladu opadaného listí, na kterém patogen přezimuje.
Jabloně patří mezi naše nejčastěji pěstované ovocné druhy. Tomu odpovídá i skutečnost, že je napadá pravděpodobně největší množství chorob a škůdců ze všech u nás pěstovaných ovocných dřevin.
Pokud si chceme vypěstovat jablka bez použití „chemie“, měli bychom již před výsadbou reálně zhodnotit svá očekávání, možnosti i nároky jabloní. Tomu je třeba přizpůsobit výběr stanoviště, odrůdy a podnože. Při volbě vhodného stanoviště se vyhýbejte trvale zastíněným místům, mrazovým kotlinám a lokalitám s vysokou hladinou podzemní vody.
Přestože jabloně nejsou na půdu mimořádně náročné, dostatek vláhy, vzduchu a živin v půdě, stejně jako vyhovující pH půdy, patří mezi základní předpoklady jejich úspěšného pěstování. Upřednostňovat bychom proto měli půdy s dobrou strukturou a dostatečným obsahem humusu.
Kvalita půdy je ještě důležitější, pokud se rozhodneme vysadit stromky na takzvaných slabě rostoucích podnožích. Při výběru odrůd bychom kromě odolnosti vůči nejdůležitějším houbovým chorobám měli přihlížet také ke klimatickým podmínkám stanoviště.
Strupovitost jabloně způsobuje největší škody na listech a plodech, napadat však může také květy a letorosty.
Nejprve ji můžeme pozorovat na listech, kde vytváří tmavé skvrny na jejich spodní straně. Později se také na horní straně listů objevuje sametově hnědý povlak a ostře ohraničené, oválné, hnědočerné skvrny.
Listy se postupně deformují, hnědnou a předčasně opadávají. Koncem května napadá strupovitost také plody. Pozdní infekce mohou způsobovat škody i během skladování.
Padlí jabloňové si nejčastěji všimneme na listech, kde vytváří typický bílý povlak. Na plodech se může projevit charakteristickou mramorovitostí.
Mezi velmi citlivé odrůdy patří stále oblíbené odrůdy, například Jonathan, Idared nebo Jonalord.
Méně výrazné příznaky onemocnění lze pozorovat již na pupenech. Ty jsou na rozdíl od zdravých pupenů mírně pootevřené a liší se také tvarem a zbarvením.
Pupeny napadené padlím předčasně raší, jsou roztřepené a nedostatečně se vyvíjejí. Celé letorosty zakrňují a často dochází k usychání a následnému opadávání listů. Padlí může napadat také květy.
Na rozdíl od strupovitosti přezimuje padlí v napadených pupenech, většinou na koncích letorostů. Za vhodných podmínek se může onemocnění začít šířit již před kvetením. Konidie, tedy rozmnožovací orgány houby, jsou následně přenášeny prouděním vzduchu.
Rozvoj padlí podporuje teplé a suché počasí, případně střídání vlhkých a suchých období. Naopak mu nevyhovují déle trvající zimní mrazy v rozmezí −15 až −20 °C.
Monilióza jádrového ovoce se nejzřetelněji projevuje na dozrávajících nebo již zralých plodech. Dužina napadených plodů hnědne a na jejich povrchu se tvoří typické soustředné kruhy polštářkovitých konidioforů bílé až žluté barvy. Konidiofory jsou rozmnožovací orgány patogenu.
Napadené plody opadávají, nebo zasychají a v mumifikované podobě zůstávají viset na stromech. Houba napadá také květy, listy, letorosty, větvičky a mladé plůdky. Napadené květy vadnou, mladé plůdky se dále nevyvíjejí, hnědnou, zasychají a zůstávají viset na stromě.
Monilióza způsobuje také ztráty na uskladněném ovoci, kde se projevuje v podobě černé hniloby.
Toto bakteriální onemocnění se projevuje zpomaleným růstem napadených stromů. Především na kořenech, ale také na spodní části kmene se tvoří výrůstky v podobě nádorů.
Ty jsou zpočátku měkké, později však dřevnatějí a získávají silně zbrázděný povrch. Během vývoje se mění také jejich zbarvení, a to ze světle bělavého na hnědé.
Onemocnění má široký okruh hostitelů. Kromě ovocných plodin, jako jsou jabloně, hrušně, kdouloně, maliníky a třešně, a révy vinné napadá také mnoho okrasných a planě rostoucích druhů.
Velmi důležité je nakupovat a vysazovat pouze zdravý výsadbový materiál.
Bakteriální spála růžovitých rostlin (Erwinia amylovora)
Tato karanténní choroba je noční můrou ovocnářů ve většině evropských zemí. Znalost jejích příznaků je o to důležitější, že při napadení není k dispozici jiné účinné řešení než odstranění napadeného stromu.
Napadené květy jsou vodnaté, vadnou a postupně černají. Po odumření zůstávají viset na stromě. Podobné příznaky lze pozorovat také na listech a letorostech, jejichž konce se hákovitě ohýbají.
Na dřevě se tvoří ohraničené, vodnaté a hnědé nekrózy. Napadeny mohou být také plody.
Příznaky bakteriální spály lze poměrně snadno zaměnit s poškozením způsobeným například bodruškou hrušňovou, slunečním úpalem listů, který se vyskytuje především u hrušní, nebo s různými houbovými chorobami včetně moniliózy jádrového ovoce.
Na rozdíl od těchto poškození je však bakteriální spála charakteristická tím, že se na napadených částech rostlin často tvoří kapky bakteriálního exsudátu.
Jabloně – škůdci
Mezi nejčastěji se vyskytující škůdce jabloní patří mšice, obaleči, pilatka jablečná (Hoplocampa testudinea), květopas jabloňový (Anthonomus pomorum) a sviluška ovocná (Panonychus ulmi).
Kromě nich mohou jabloně poškozovat také další takzvaní polyfágní škůdci, tedy druhy napadající více rostlin. Patří mezi ně například přástevník americký (Hyphantria cunea), vlnatka krvavá (Eriosoma lanigerum), píďalky, drvopleni a štítenky.
Na jabloních nejčastěji škodí mšice jabloňová (Aphis pomi), mšice jitrocelová (Dysaphis plantaginea) a mšice Dysaphis devecta.
Na jabloních přezimují ve stadiu vajíček. Larvy se obvykle líhnou v dubnu, v době rašení jabloní. Škodí sáním na listech, v jehož důsledku dochází k různým deformacím.
Sladké výměšky mšic, takzvaná medovice, znečišťují povrch listů a lákají různé druhy hmyzu, především mravence. Části rostlin znečištěné medovicí mohou být následně napadeny černěmi, které snižují výkon asimilačního aparátu.
Mšice mají velmi vysoký rozmnožovací potenciál. Napadené rostliny jsou vystaveny značnému stresu, v jehož důsledku zaostávají v růstu. V některých případech mohou být poškozeny také plody a kvůli nedostatečnému vyzrání pletiv může docházet ke snížení mrazuvzdornosti.
Zvláště ohrožené jsou mladé a dusíkem přehnojené stromy.
Mšice jabloňová (Aphis pomi)
Kromě jabloně může poškozovat také hrušeň, hloh, mišpuli a jeřáb.
Bezkřídlá samička měří přibližně 1,5 až 2,0 mm a má trávově zelenou barvu. Larvy jsou zelené s černými nohami, tykadly a sifunkuly.
Listy poškozené sáním se kroutí, ale zůstávají zelené. Při silném napadení mohou zasychat celé výhonky.
Koncem května a začátkem června se vyvíjejí okřídlené samičky, které přelétávají na další stromy a zakládají nové kolonie. Ty mohou způsobovat největší škody během června a července.
Mšice jabloňová může mít během vegetace 10 až 13 generací. Protože celý její vývoj probíhá na jednom hostiteli, jde o monocyklický druh, může se velmi výrazně rozšířit.
Mšice jitrocelová (Dysaphis plantaginea)
Jedná se o dicyklický druh, jehož primárním hostitelem je jabloň a sekundárním hostitelem jitrocel.
Společným znakem různě zbarvených bezkřídlých jedinců je voskový poprašek. V důsledku sání se listy stáčejí směrem dolů, zbarvují se do červena a později mohou také opadávat.
Při silném napadení mohou být poškozeny i mladé výhonky. Na jabloni se vyvine pouze několik generací. Již v květnu začínají první okřídlení jedinci přelétávat na rostliny jitrocele.
Napadení mšicí jitrocelovou bývá většinou lokálního charakteru.
Mšice Dysaphis devecta
Napadení touto mšicí se projevuje zesilováním okrajů listů a jejich stáčením.
Na horní straně listu vznikají různé deformace v podobě červeně, růžově nebo žlutě zbarvených zduřelých hálek.
Poškozeny mohou být také plody, na kterých se tvoří červené skvrny.
Larvy obaleče jablečného způsobují takzvanou pravou červivost plodů. Napadení prozrazuje hromádka trusu u vstupního otvoru. Na něj navazuje rovná až mírně zakřivená chodbička směřující k jádřinci, kde larvy poškozují semena. Vnitřek poškozených plodů vyplňují exkrementy škůdce.
V závislosti na velikosti plodu v době napadení může jedna larva poškodit 1 až 3 jablka. Na Slovensku se zpravidla vyvíjejí dvě generace škůdce. V nejteplejších oblastech se můžeme setkat i s částečným vývojem třetí generace. Naopak v chladnějších oblastech a během chladnějších let se většinou vyvine pouze jedna generace.
Plody poškozené první generací škůdce často nedokončí svůj vývoj a během vegetace opadávají. Druhá generace výrazně zhoršuje skladovatelnost plodů, protože poškozená jablka bývají častěji napadána různými houbovými patogeny.
Pilatka jablečná způsobuje takzvanou ranou červivost jablek. Larvy škůdce přezimují v půdě v hloubce přibližně 2 až 25 cm.
Dospělci se začínají objevovat někdy již koncem dubna, nejčastěji však začátkem května, v době kvetení jabloní. Krátce po vylíhnutí kladou samičky kladélkem vajíčka do kališních lístků květů jabloní. Z vajíček se po 6 až 20 dnech líhnou larvy.
Nejmladší larvy škodí pouze mělce pod pokožkou vyvíjejících se plůdků. V důsledku toho vznikají později na plodech korkovité jizvy, takto poškozené plody však obvykle neopadávají.
Starší larvy vyžírají vnitřek plodů, které opadávají během června, přibližně jeden až dva týdny před opadem plodů způsobeným obalečem jablečným. Jedna larva může během svého života poškodit 3 až 4 plody.
Dospělé larvy opouštějí opadané plody nebo se spouštějí z dosud neopadaných plodů na zem, kde přezimují.
Květopas jabloňový (Anthonomus pomorum)
Přítomnost tohoto škůdce prozrazují poškozené květy se zaschlými a zhnědlými korunními lístky. Poškození způsobené dospělci na rašících pupenech a později na plodech většinou uniká pozornosti.
Dospělí brouci přezimují v různých úkrytech a v povrchové vrstvě půdy. Na jaře nalétávají do sadů, kde se živí nalévajícími se pupeny a později listy.
Samičky kladou vajíčka do zelených květních pupenů. Vylíhlé larvy vyžírají všechny části květu a následně se kuklí.
Dospělci se po vylíhnutí ještě krátce živí listy, občas mohou napichovat i plody. Od konce června zalézají do úkrytů, kde v takzvané letní diapauze setrvávají až do podzimu. Poté se přesouvají do zimních úkrytů.
Rašící listy napadené sviluškou ovocnou zůstávají malé a jejich okraje, případně celé listy, zasychají. Později během vegetace spodní části listů hnědnou a horní strana se zbarvuje do bronzova.
Napadené listy se mohou stáčet, usychat a opadávat. Pomocí lupy lze na listech pozorovat drobného, červeně zbarveného škůdce.
K silnému výskytu svilušky ovocné dochází především za suchého a teplého počasí.
Jabloně mohou být během vegetace napadeny mnoha druhy škůdců, kteří poškozují pupeny, květy, listy i plody. Základem úspěšné ochrany je pravidelná kontrola stromů, správné určení škůdce a včasné zahájení ochranných opatření.
Zvýšenou pozornost je vhodné věnovat mladým stromům, přehnojeným porostům a sadům, ve kterých se škůdci vyskytovali již v předchozích letech.
Padlí si nejčastěji všimneme na listech, kde vytváří bílý povlak, případně na plodech, na kterých se objevuje charakteristická mramorovitost. Mezi velmi citlivé odrůdy stále patří oblíbené odrůdy, jako například Jonathan, Idared nebo Jonalord.
Méně výrazné projevy onemocnění lze pozorovat už na pupenech, které jsou na rozdíl od zdravých pupenů mírně pootevřené a liší se tvarem i barvou. Pupeny infikované padlím předčasně raší, jsou střapaté a nedostatečně se rozvíjejí. Celé letorosty zakrňují a často dochází k zasychání a následnému opadávání listů. Padlí může napadat také květy.Přečtěte si více
Správná diagnostika škůdce vám může ve značné míře pomoci zachránit velkou část plodů. To, že jste na spodní straně listů našli mšice, nemusí znamenat, že si na listech nepochutnává také jiný škůdce, a naopak.
Často se setkáváme s názorem, že na postřik je již pozdě, případně že silně napadené nebo poškozené listy či plody je potřeba odstranit a zničit a s další ochranou počkat až do podzimu.
Pečlivého pěstitele však tato rada neuspokojí. Přesto chceme udělat vše pro to, abychom se škůdců zbavili a získali z úrody co nejvíce.
Některé druhy mšic mohou přenášet choroby rostlin, zejména viry, které se dostávají do těla rostliny během sání rostlinných šťáv.
Nezapomínejte na podstatu problému – mravence
Mšice vylučují velké množství lepkavé tekutiny známé jako medovice. Tato sladká tekutina stéká na rostliny, přitahuje mravence a podporuje růst černí na listech.
Pokud budou mravenci mšice na rostlině nadále chránit a přenášet, problém se nevyřeší. Proto při ochraně ovocných stromů použijte lepové pásy na stromy a při silném výskytu mravenců omezujte také jejich mraveniště.
Preventivně používejte listová hnojiva s citrusovými terpeny, jako jsou BorOil, Floravita Citro nebo Wetcit.
Ve sklenících můžete nasadit parazitoida Aphidius colemani. Jedna samička Aphidius colemani může parazitovat přibližně 300 mšic.
Použijte biologický insekticid NeemAzal, který zastavuje požerovou aktivitu škůdců již několik hodin po aplikaci. Během několika dní se populace dále nevyvíjí a postupně kolabuje. Cenově dostupnější variantou je Rock Effect new.
Zobonoska ovocná (Rhynchites bacchus)
Jakou biologickou ochranu použít proti zobonosce?
To, že vaše ovocné stromy napadla zobonoska, poznáte poměrně snadno. Na listech zanechává nepravidelně vykousané otvory.
Kromě toho, že zobonosky požírají listy rostlin, jejich larvy mohou napadat také kořeny rostlin, například rododendronů v parcích, třešní, ale i révy.
Vzhledem k tomu, že rostliny mohou v důsledku poškození kořenů chřadnout a odumírat, je vhodné použít biologické řešení v podobě přirozeného nepřítele.
Velmi účinnou ochranou proti larvám zobonosek jsou parazitické hlístice Larvanem. Tento biologický způsob ochrany rostlin se osvědčil především ve vlhkém prostředí, ve kterém jsou hlístice nejaktivnější. Jakmile hlístice zaznamená svou oběť, pronikne do ní přirozenými tělními otvory.
Důležité upozornění: Nejprve aplikujte parazitické hlístice proti zobonosce a až následující den pokračujte s postřiky proti mšicím.
Sonett pro nás připravil jemné tekuté mýdlo s příjemnou vůní levandule, vyrobené z čistých rostlinných BIO olejů. Tekuté mýdlo zanechává ruce hedvábně jemné a je šetrné k pokožce i životnímu prostředí.
Jeho složení kombinuje pečující kokosový a olivový olej, které pokožku nedráždí a pomáhají ji při mytí šetrně ošetřovat. Tekuté mýdlo obsahuje také BIO esenciální levandulový olej, který mu dodává nezaměnitelnou, jemně bylinnou vůni.
Přírodní levandulové pohlazení
Přírodní tekuté mýdlo Sonett – levandule je vhodné pro každodenní mytí rukou. Díky svému přírodnímu složení je příjemné i při častějším používání a ocení ho každý, kdo hledá ekologickou alternativu běžných tekutých mýdel.
Přírodní produkty z řady Sonett
Produkty Sonett jsou certifikované podle ekologických kritérií společnosti ECO GARANTIE:
neobsahují složky škodlivé pro životní prostředí, zdraví ohrožující látky ani látky vyvolávající alergie,
jsou vhodné pro citlivou pokožku,
jsou 100% biologicky odbouratelné, neobsahují suroviny z ropy, syntetické konzervanty, vůně a barviva, enzymy ani fosfáty,
používají suroviny z biodynamického nebo ekologického pěstování,
obsahují vitalizovanou vodu a obaly jsou recyklovatelné.
Slivoně domácího původu jsou lépe přizpůsobené našim klimatickým podmínkám než odrůdy pocházející z jižní Evropy. Naše domácí slivoně nemají zvláštní nároky na stanoviště. Pěstujeme je v oblastech, kde průměrná roční teplota přesahuje 8 °C. Nejlépe se jim daří v nadmořské výšce okolo 400–450 m n. m.
Pokud chceme, aby slivoně dosáhly nejlepší kvality plodů, vysazujeme je na teplé místo chráněné před větrem, do hluboké a úrodné půdy. Dbáme přitom na dostatečnou vláhu, obzvlášť v období zrání plodů. Protože jsou slivoně poměrně náročné na spotřebu živin, je potřeba zajistit dostatečné množství dusíku, draslíku a fosforu.
Slivoně a renklódy – choroby
Šarka slivoní /Plum pox virus/
Plum pox virus
Šarka slivoní je virové onemocnění, které ohrožuje výsadby ovocných dřevin po celém světě a patří mezi nejnebezpečnější virové choroby ovocných stromů. Šarku není možné zcela vyléčit. Jakákoliv léčba napadených dřevin je v podstatě neúčinná.
Příznaky onemocnění lze pozorovat na listech, plodech a často také na peckách. Projev choroby je velmi variabilní a liší se podle hostitelské rostliny, odrůdy a kmene viru, který danou rostlinu napadl.
Nejcitlivější jsou mladé výsadby ovocných druhů. Virus se přenáší mšicemi nebo vegetativním rozmnožováním.
Červená skvrnitost listů – Polystigma rubrum
Polystigma rubrum
Původcem červené skvrnitosti listů je houba Polystigma rubrum. Přezimuje v opadaném listí, ve kterém se tvoří plodničky. Z nich se na jaře uvolňují takzvané askospory, které vyvolávají infekci mladých listů.
První příznaky onemocnění v podobě 5 až 10 mm velkých oranžových až hnědočervených vypouklých skvrn se objevují přibližně šest týdnů po infekci. Silněji postižené listy se deformují, usychají a předčasně opadávají.
K šíření choroby dochází především za teplého a vlhkého počasí.
Na listových čepelích se objevují chlorotické ohraničené skvrny, drobné kroužky nebo pruhy. Postižená místa se kroutí a na spodní straně listů se v okolí žilek objevují výrůstky.
Postižená místa postupně nekrotizují a vypadávají. Listy se postupně rozpadají a často zůstává zachovaný pouze úzký proužek pletiva v okolí žilek.
Příznaky jsou výraznější za teplého počasí. V dalších letech bývá projev příznaků variabilní, případně může i zmizet.
Skvrnitost slivoně /Phyllosticta prunicola/
Phyllosticta prunicola
Na listech se objevují drobné, kulaté, červenofialové až fialovošedé skvrny, obvykle lemované tmavším okrajem. Skvrny mají většinou průměr 1–2 mm. Uprostřed nich jsou tmavé body.
Silně postižené listy předčasně opadávají. Skvrny jsou velmi podobné jiným skvrnitostem listů, proto přesná diagnóza vyžaduje mikroskopické vyšetření.
Houba napadá všechny druhy peckovin. Na listech se objevují žluté až fialové skvrny, jejichž středy nekrotizují a vypadávají.
K napadení dochází hlavně za teplého a vlhkého počasí. Ochrana spočívá v likvidaci opadaných listů, větviček a plodů. Vhodný je také předjarní a jarní postřik.
Další choroby slivoní
Rez slivoně
Zasychání okrajů listů slivoně
Puchrovitost slivoně /Taphrina pruni/
Taphrina pruni
Puchrovitost slivoně /Taphrina pruni/ je houbové onemocnění, které se objevuje především na plodech slivoní. Vlivem choroby dochází k deformaci jejich tvaru – plody získávají podlouhlý tvar. Mohou být dlouhé 5 až 7 cm a uvnitř plodu se nenachází pecka, protože se vůbec nevytvoří.
Povrchové zbarvení je žlutozelené se šedým povlakem. Napadené slivoně během vegetace hnědnou, ztrátou vody se scvrkávají, odumírají a následně předčasně opadávají.
Houba se rozmnožuje askosporami, které zimu přečkávají v trhlinách kůry, v pupenech i na větvích. Může přezimovat také ve formě mycelia ve výhonech, které na jaře prorůstá přes stopku do mladého plodu.
Askospory na jaře klíčí a vznikají z nich blastospory, které jsou příčinou infekce květů, a tedy i plodů. V létě, koncem června, se na povrchu plodů tvoří vřecka, ve kterých přibližně za tři týdny dozrávají askospory. Ty jsou následně vystřelovány do koruny stromu a okolí, kde přezimují.
Onemocnění škodí především na plodech a výrazně snižuje úrodu.
Slivoně a renklódy – škůdci
Obaleč švestkový /Cydia funebrana/
Obaleč švestkový /Cydia funebrana/ přezimuje ve stadiu dospělé housenky v kokonu pod kůrou, v trávní drni nebo v jiných úkrytech. Na jaře se kuklí a obvykle v průběhu května se líhnou motýli.
Oplodněné samičky kladou ve večerních hodinách vajíčka na malé plody, ojediněle také na listy. Kladení trvá několik týdnů, přičemž začátek kladení bývá vždy dříve, přibližně o 7 až 10 dní, než u obaleče jablečného.
Vajíčka jsou kulatá, plochá, čočkovitá, průsvitná a bývají dobře přilepená k podkladu. Vylíhlé housenky se krátký čas pohybují po povrchu plodů a poté se zavrtávají dovnitř. Tento druh obaleče má u nás dvě generace.
Napadené plody obvykle dříve dozrávají, zbarvují se do modra a často mají na povrchu kapku kleje. Bývají také mnohem měkčí než zdravé plody. Uvnitř se nachází načervenalá housenka spolu s hnědými vlhkými kousky trusu.
Za vlhkého počasí napadené plody následně poškozuje také houbové onemocnění – monilióza, takže plody poměrně rychle hnijí.
Pilatka švestková /Hoplocampa minuta/ a pilatka žlutá /Hoplocampa flava/
Pilatka švestková /Hoplocampa minuta/ a pilatka žlutá /Hoplocampa flava/ jsou považovány za nejzávažnější škůdce slivoní, švestek a renklód.
Oba druhy pilatek se vyskytují společně, případně převažuje jeden druh. Přezimují ve stadiu dospělých larev v půdě. Na jaře se kuklí a dospělé pilatky se rojí v době kvetení slivoní.
Vylíhlé larvy vyžírají vnitřek plodů. Důsledkem napadení pilatkami je hromadné opadávání zelených, nevyvinutých plodů velkých 10–15 mm.
Při silném výskytu pilatek může opadnout až 100 % plodů. Na opadaných plodech je viditelná kulatá hluboká dírka, ze které často vyčnívá polštářek rezavohnědého vlhkého trusu.
Larva poslední plod opouští velkým černým otvorem a padá sama, nebo i s plodem, na zem, kde se zahrabává do půdy. Čím je počasí teplejší, tím větší bývá napadení. Za sychravého a deštivého počasí pilatky do květů nelétají, a v letech s takovým počasím v období kvetení bývá napadení nízké.
Vlnovník trnkový – slivkový /Eriophyes similis/
Roztoči Eriophyes similis vytvářejí na listech slivoní kulovité až bradavičnaté hálky. Ty mohou být bledožluté, zelené až tmavě červené.
Na horní straně listu jsou hálky malé, polokulovité a chlupaté. Na spodní straně listu má hálka otvor. Často se shlukují podél žilek, ale mohou se vyskytovat i po celé ploše listu. Výjimečně mohou být poškozené také plody.
Mšice slívová /Hyalopterus pruni/
Čerstvě nakladená vajíčka jsou bledě zelená, později tmavnou. Mšicesají na spodní straně listů. Na povrchu těla se nachází bílý voskový prášek.
Primárním hostitelem jsou slivoně a trnky, někdy také meruňky. V důsledku poškození listy zasychají a opadávají, ale nesvinují se. Plody se vyvíjejí hůře.
Ochranným opatřením je jarní postřik. V případě silného výskytu se může postřik opakovat.
Mšice slívová – symptomy na listech
Mšice slívová
Mšice bodláková /Brachycaudus cardui/
Primárními hostiteli škůdce jsou zejména slivoně, mandloně, broskvoně nebo meruňky. Napadené listy se svinují a kadeří.
Ochrana se provádí předjarním postřikem a podle výskytu škůdce se postřik opakuje.
Mšice bodláková
Mšice slaměnková /Brachycaudus helichrysi/
Primárním hostitelem mšice slaměnkové jsou stromy rodu Prunus, především slivoně. Napadá také různé byliny, zejména z čeledi hvězdnicovitých. Z kulturních druhů poškozuje hlavně slunečnici.
Je to významný škůdce slivoní. V důsledku sání se listy deformují a svinují do trubkovitého závitku. Napadené listy předčasně opadávají. Slunečnice v důsledku poškození žloutne a listy se stáčejí.
Mšice slaměnková
Mšice slaměnková
Puklice švestková /Eulecanium corni/
Samičky i samečci dospívají od druhé poloviny května do první poloviny června. Samičky jsou dlouhé 4–6 mm. Mají polokulovitý tvar a výšku těla 1,5 až 2 mm.
Hostitelskými rostlinami jsou zejména slivoně, ale jde o polyfágní druh, který poškozuje také akáty, jasany, lísky, hlohy, jeřáby, angrešty, javory, jilmy, révu vinnou a další dřeviny. Sát může také na okrasných rostlinách.
V důsledku sání jsou stromy oslabené a větvičky mohou odumírat. Při silném napadení může odumřít celý strom. Stromy jsou také méně odolné vůči mrazům.
Mšice chmelová /Phorodon humuli/
První článek tykadel je zřetelně větší než druhý článek. Tykadla se připojují k hlavě, na které jsou viditelné čelní hrbolky.
Primárním hostitelem je slivoň domácí a příbuzné druhy. Sekundárním hostitelem je chmel otáčivý. Kolonie se vyskytují na spodní straně listů.
Mšice chmelová je přenašečem šarky slivoní. Při přemnožení dochází k deformacím listů, zasychání listů a někdy může odumřít celý výhon.
Ochranným opatřením je jarní postřik. V případě silného výskytu se může postřik opakovat.
Padlí révy vinné (Erysiphe necator) napadá všechny zelené části révy. První příznaky můžeme pozorovat již v časném jarním období. Napadené části letorostů jsou pokryty bělavým povlakem mycelia.
Na listech se postupně objevují světlé skvrny, které se vyznačují matným leskem. Postupem času se na napadených místech vytváří bílý povlak mycelia. Silně napadené listy postupně opadávají.
K primární infekci dochází brzy na jaře, kdy réva začíná rašit a mycelium napadá zdravá pletiva rostliny. Z těchto míst se choroba během vegetace dále šíří.
Rozvoj choroby podporují především suchá a teplá období. Optimální teplota pro klíčení je 24 až 28 °C. Chladné a deštivé počasí může mycelium smýt, a tím částečně omezit jeho další šíření. Také vysoké teploty nad 32 °C výrazně zpomalují rozvoj choroby a v mnoha případech jej mohou až zastavit.
Velmi důležité je včasné provedení zelených prací. V časnějších vegetačních fázích je vhodné provést částečné odlistění zóny hroznů.
Doporučené ošetření
První ošetření je vhodné provést v období rašení. Použijte přípravky na bázi síry v kombinaci s přípravkem BorOilv koncentraci 0,2 %. Pro správný účinek by měla teplota dosahovat minimálně 15 °C.
Další ošetření je vhodné provést těsně před kvetením přípravkem Folicit v koncentraci 0,4 % a bezprostředně po odkvětu kombinací PowerOf-K v koncentraci 0,8 % + FerrumOilv koncentraci 0,2 %.
V závislosti na průběhu počasí je vhodné pokračovat v ošetření také v pozdějších vývojových fázích, až do období měknutí bobulí. Použít lze kombinaci PowerOf-K v koncentraci 0,8 % + BorOil v koncentraci 0,2 %, případně přípravek VitiSan.
Pokud se padlí objeví přímo na hroznech, použijte kombinaci PowerOf-K v koncentraci 0,6 % + Folicit v koncentraci 0,3 %.
Použít můžete také přípravek CoCana – kokosové mýdlo, který zlepšuje smáčivost, průnik a účinek ochranných přípravků. Přípravek lze využít také při silnějším napadení porostu révy padlím.
Peronospora révy vinné (Plasmopara viticola)
Biologická ochrana révy vinné – peronospora
Peronosporu způsobuje patogen Plasmopara viticola. Přenáší se větrem, deštěm a kapkami vody, přičemž dochází k primárním infekcím listů. Infekce vzniká především za deštivého a teplého počasí, pokud teplota během dvou dnů po dešti neklesne pod 10 °C.
Plíseň révová se nejrychleji rozvíjí při teplotách v rozmezí 22 až 26 °C, přičemž inkubační doba trvá přibližně 3 až 4 dny.
Počátečními příznaky peronospory jsou kulaté, nažloutlé, olejovité skvrny na listech, které mohou mít různou velikost. Na spodní straně listů se vytváří bílý povlak. Napadené části listů po určité době hnědnou, nekrotizují a postupně odumírají.
Pokud se na listové ploše vytvoří větší množství skvrn, dochází k odumírání značné části listu, což má za následek zasychání a opadávání listů.
Je důležité upozornit, že bobule jsou k infekci náchylné především do stadia velikosti hrášku. S jejich růstem se citlivost k napadení postupně snižuje. Z hospodářského hlediska může napadení květenství a hroznů výrazně snížit výnos a v krajním případě způsobit až úplnou ztrátu úrody.
Doporučené ošetření
Mezi preventivní opatření proti peronospoře révy patří především provzdušnění porostu, výběr vhodné lokality pro založení vinice, včasné a důkladné odstraňování listů ze zóny hroznů a pěstování tolerantních odrůd.
Na základě mnoha výzkumů bylo zjištěno, že pokud se fungicidní přípravky aplikují těsně před vznikem nebo na začátku optimálních podmínek pro klíčení oospor, považuje se ošetření v tomto termínu za účinnou metodu ochrany révy před peronosporou.
Chitopron5 % v koncentraci 0,3 % + CuproTonic v koncentraci 0,2 %, případně CuproTonic v koncentraci 0,5 %. Ošetření se provádí před kvetením, během kvetení, po odkvětu a dále podle průběhu deštivého počasí.
Botrytida neboli plíseň šedá je způsobena patogenem Botryotinia fuckeliana, jehož konidiovým stadiem je Botrytis cinerea. Napadá všechny zelené části révy, největší škody však způsobuje na dozrávajících bobulích. Ty hnědnou, scvrkávají se a bývají pokryty hustým šedým povlakem původce onemocnění – houby Botrytis cinerea.
Jednotlivé odrůdy révy vinné jsou k onemocnění různě citlivé. Mezi náchylné patří například Bouvierův hrozen, Dívčí hrozen, Müller-Thurgau, Neuburské, Sylvánské zelené, Veltlínské červené rané, Modrý Portugal a Svatovavřinecké.
Šíření botrytidy podporuje deštivé počasí po odkvětu révy a teploty v rozmezí 18 až 21 °C. Riziko infekce zvyšuje také každé mechanické poškození bobulí, například kroupami, hmyzem nebo fyziologickým praskáním bobulí.
Doporučené ošetření
Ochranu révy proti plísni šedé a bílé hnilobě révy zpravidla zahajujeme současně s ochranou proti padlí a peronospoře. Ošetření se provádí ve fenofázi, kdy jsou bobule velké přibližně jako hrášek, případně před uzavíráním hroznů, aby se postřik dostal také ke třapině. Termín ošetření závisí na průběhu počasí a podmínkách vhodných pro šíření infekce.
Použít lze kombinaci PowerOf-K v koncentraci 0,8 % + BorOilv koncentraci 0,2 %, a to při uzavírání hroznů a na začátku měknutí bobulí.
Další možností je mikrobiální přípravek NovaFerm® SIRIUS v koncentraci 1,2 %, který se aplikuje těsně po odkvětu, při uzavírání hroznů a na začátku měknutí bobulí.
Ideální je tyto přípravky kombinovat s hnojivy Vermivital a Rokohumin.
Úspěšná biologická ochrana révy vinné před padlím, peronosporou a plísní šedou je založena především na prevenci, správném načasování ošetření a pravidelném sledování počasí. Důležité je také včasné provedení zelených prací, provzdušnění porostu a důkladné ošetření zóny hroznů.
Kadeřavost listů broskvoně je hospodářsky nejvýznamnějším houbovým onemocněním broskvoní. Setkáváme se s ní také u mandloní. Napadeny jsou především listy, méně často květy a plody. První příznaky napadení broskvoní můžeme pozorovat již na jaře v období rašení listů. Infikované listy se začínají stáčet a zbarvují se do žlutých až karmínových odstínů.
Kadeřavost broskvoní způsobuje oslabování až vysílení stromů a odumírání větviček. Infekci stromů podporuje především deštivé a chladné počasí na konci zimy, ve stadiu nalévání pupenů a v období krátce po vyrašení až do začátku kvetení broskvoní.
To, že se k nám na jaře ještě občas vrátí zima, není v tomto období ničím neobvyklým. Pozdní jarní mrazy však mohou způsobit výrazné škody nejen ovocnářům ve velkých sadech, ale také drobným pěstitelům v zahradách.
Každý rok se zahrádkáři snaží úrodu před mrazem chránit různými způsoby. Ne vždy se ji však podaří zachránit úplně, případně v takovém rozsahu, jak bychom si přáli. Připravili jsme proto jednoduchý tip, jak už nyní zjistit, s jakou částí úrody můžete přibližně počítat.
Namrzl květ, nebo ne?
To, zda květ poškodil mráz, zjistíte jednoduchým rozebráním květního poupěte nebo rozkvetlého květu. U ovocných stromů, například u třešní, je důležité sledovat především zbarvení pestíku.
Právě podle něj poznáte, zda jarní mrazy poškodily budoucí úrodu. Pokud je pestík hnědý až tmavý, znamená to, že byl poškozen mrazem. Takový květ už zpravidla plod nevytvoří.
Pokud je pestík zdravě zelený, květ mráz pravděpodobně nepoškodil a má šanci se dále vyvíjet.
Zde opět vidíme, že pestík zmrzl
Stejným způsobem můžete zkontrolovat více květů na různých částech stromu. Doporučuje se prohlédnout květy z více míst koruny, protože mráz nemusí poškodit celý strom rovnoměrně. Často bývají více zasažené spodní části koruny nebo místa vystavená proudění studeného vzduchu.
Co dělat po jarních mrazech?
Po mrazivé noci není potřeba strom hned radikálně ošetřovat. Nejdříve je vhodné zkontrolovat stav květů a počkat, jak se rostlina bude dále vyvíjet. Některé květy mohou být poškozené jen částečně, zatímco jiné zůstanou zdravé.
Důležité je také udržet stromy v dobré kondici. Pomůže přiměřená zálivka, výživa a šetrná péče bez zbytečného stresu. Zdravý strom se s následky nepříznivého počasí vyrovnává lépe.
I když nám příroda občas připomene, že hlavní slovo má stále ona, kontrola květů vám může napovědět, jak velké škody jarní mrazy způsobily. Přejeme vám, abyste ve svých zahradách našli co nejvíce zelených a zdravých pestíků – a aby se letošní úroda vydařila co nejlépe.
Tipovali byste podle fotografií, že jste v Podunajské nížině?
I na jihu Slovenska, v údolích, nebo spíše v nížinách, můžete zdolávat takovéto úžasné kopce. Turisté a milovníci čarovné přírody, kterým chybí hory a mají rádi stoupání do kopců, si určitě přijdou na své nedaleko Štúrova, v bezprostřední blízkosti obce Kováčov.
Popisné tabule vás povedou napříč kouzelným lesem, přes kopce i kolem strmých srázů. Nejenže si vystoupáte do kopce, ale můžete také nahlédnout do drobné jeskyně, kterou někdo vyzdobil malými čajovými kahánky. Ty vám alespoň trochu posvítí na její tajemnou atmosféru i historii.
Pokud budete mít štěstí na příznivé počasí, jako jsme měli my, máte se opravdu na co těšit. Sluneční paprsky vám budou krásně prosvítat mezi korunami stromů a celá trasa získá příjemnou, téměř pohádkovou atmosféru.
Nezapomeňte však na kvalitní turistickou obuv, protože kameny a odřezky větví z cesty před vámi nikdo neodklidil.
Poruchy vyvolané nedostatkem některých živin u jabloní
Kromě houbových patogenůmůže radost z pěstování jabloní pokazit také nedostatek některých živin. Nejčastěji se jedná o nedostatek vápníkua boru.
Nedostatek vápníku u jabloní – projevy
Nedostatek vápníku se na jablkách projevuje skvrnitostí, hnědnutím dužiny a zhoršenou skladovatelností. Při poruchách v zásobování vápníkem přitom nemusí být hlavním problémem pouze jeho nedostatek v půdě, ale také jeho nedostatečný pohyb v rostlině a podmínky, které omezují jeho příjem z půdy.
K projevům nedostatku vápníku v plodech dochází zejména proto, že rostlina jej není schopna do plodů dopravit v dostatečném množství.
Nejčastěji se s deficitem vápníku setkáváme například u bujně rostoucích stromů, na kterých byl proveden hlubší nebo zmlazovací řez. Velké množství vápníku směřuje do tvořících se výhonů a méně do plodů.
Problémem může být také přehnojení dusíkem nebo draslíkem a nedostatek organické hmoty v půdě. Na poruchy spojené s nedostatečným zásobením vápníkem má vliv také zvolený typ podnože a odrůda.
Náchylné jsou například odrůdy Šampion, Jonathan a Rubín. U slabě rostoucích podnoží se s poruchami v zásobování vápníkem setkáváme častěji.
Řešením je vhodný výběr odrůdy a podnože, správná agrotechnika, zejména řez a hnojení, a v případě potřeby také opakovaná aplikace listových hnojiv s obsahem vápníku přibližně od začátku července.
Nedostatek boru u jabloní – projevy
Nedostatek boru se u jabloní projevuje nejvýrazněji charakteristickými deformacemi plodů a podobně jako u nedostatku vápníku také skvrnami na plodech.
Kromě toho se při nedostatku boru setkáváme také s hnědými korkovitými skvrnami na povrchu i v dužině plodů, se sníženou klíčivostí pylu a odumíráním konců letorostů.
K poruchám v zásobování borem může docházet při jeho nedostatku v půdě, ale také po přehnojení dusíkem a po intenzivním vápnění.
Těmto problémům lze předcházet vyváženou výživou a používáním listových hnojiv s obsahem boru, jako jsou například BorOil, Tecamin Brix nebo PuferMix, již na začátku vegetace.
Kromě výživy mohou uvedená listová hnojiva pomoci také v prevenci proti padlí a některým škůdcům a mohou zlepšovat přilnavost postřikové kapaliny.
Při používání boru je však důležité vědět, že také jeho nadbytek je škodlivý a může být pro rostliny toxický. Rozmezí mezi nedostatkem a nadbytkem boru je poměrně úzké, proto je nutné být při přihnojování borem opatrný.
Listová hnojiva s obsahem boru BorOil a Prev B2 obsahují nízkou koncentraci boru, a proto jsou z tohoto hlediska bezpečnější.
Poruchám způsobeným nedostatkem vápníku a boru lze předcházet především správným výběrem odrůdy a podnože, vyváženým hnojením a vhodnou péčí o půdu. Důležitá je také pravidelná kontrola plodů a včasná aplikace vhodných listových hnojiv.
Herbiclean AL je přírodní totální herbicid se 100% přírodní účinnou látkou.
Složení
Dětské pěnové mýdlo Sonett je jemné ekologické mýdlo určené pro každodenní péči o citlivou dětskou pokožku. Díky lehké pěně se snadno nanáší, dobře se oplachuje a mytí rukou, obličeje i těla je pro děti příjemnější a zábavnější.
Strupovitost jabloně způsobuje největší škody na listech a plodech, napadat však může také květy a letorosty.
Pupeny napadené padlím předčasně raší, jsou roztřepené a nedostatečně se vyvíjejí. Celé letorosty zakrňují a často dochází k usychání a následnému opadávání listů. Padlí může napadat také květy.
Monilióza jádrového ovoce se nejzřetelněji projevuje na dozrávajících nebo již zralých plodech. Dužina napadených plodů hnědne a na jejich povrchu se tvoří typické soustředné kruhy polštářkovitých konidioforů bílé až žluté barvy. Konidiofory jsou rozmnožovací orgány patogenu.
Toto bakteriální onemocnění se projevuje zpomaleným růstem napadených stromů. Především na kořenech, ale také na spodní části kmene se tvoří výrůstky v podobě nádorů.
Kromě jabloně může poškozovat také hrušeň, hloh, mišpuli a jeřáb.
Jedná se o dicyklický druh, jehož primárním hostitelem je jabloň a sekundárním hostitelem jitrocel.
Napadení touto mšicí se projevuje zesilováním okrajů listů a jejich stáčením.
Larvy obaleče jablečného způsobují takzvanou pravou červivost plodů. Napadení prozrazuje hromádka trusu u vstupního otvoru. Na něj navazuje rovná až mírně zakřivená chodbička směřující k jádřinci, kde larvy poškozují semena. Vnitřek poškozených plodů vyplňují exkrementy škůdce.
Dospělci se začínají objevovat někdy již koncem dubna, nejčastěji však začátkem května, v době kvetení jabloní. Krátce po vylíhnutí kladou samičky kladélkem vajíčka do kališních lístků květů jabloní. Z vajíček se po 6 až 20 dnech líhnou larvy.
Dospělí brouci přezimují v různých úkrytech a v povrchové vrstvě půdy. Na jaře nalétávají do sadů, kde se živí nalévajícími se pupeny a později listy.
Rašící listy napadené sviluškou ovocnou zůstávají malé a jejich okraje, případně celé listy, zasychají. Později během vegetace spodní části listů hnědnou a horní strana se zbarvuje do bronzova.
Padlí révy vinné (Erysiphe necator) napadá všechny zelené části révy. První příznaky můžeme pozorovat již v časném jarním období. Napadené části letorostů jsou pokryty bělavým povlakem mycelia.
Plíseň révová se nejrychleji rozvíjí při teplotách v rozmezí 22 až 26 °C, přičemž inkubační doba trvá přibližně 3 až 4 dny.
Botrytida neboli plíseň šedá je způsobena patogenem Botryotinia fuckeliana, jehož konidiovým stadiem je Botrytis cinerea. Napadá všechny zelené části révy, největší škody však způsobuje na dozrávajících bobulích. Ty hnědnou, scvrkávají se a bývají pokryty hustým šedým povlakem původce onemocnění – houby Botrytis cinerea.
Kadeřavost listů broskvoně je hospodářsky nejvýznamnějším houbovým onemocněním broskvoní. Setkáváme se s ní také u mandloní. Napadeny jsou především listy, méně často květy a plody. První příznaky napadení broskvoní můžeme pozorovat již na jaře v období rašení listů. Infikované listy se začínají stáčet a zbarvují se do žlutých až karmínových odstínů.
K projevům nedostatku vápníku v plodech dochází zejména proto, že rostlina jej není schopna do plodů dopravit v dostatečném množství.
