Sledujte nás
VSTUP DO OBCHODU
welcome-left-image

OBCHOD

Koupí těchto produktů pomůžete své půdě, vodě, rostlinám, hmyzu, včelám, ostatním živočichům, rodině a v podstatě celému ekosystému.
welcome-center-image
Vítejte!

Proč to děláme?

Protože už se nemůžeme nadále dívat na pustošení naší země. Protože nám není lhostejný osud našich děti a naší země. Protože už se nemůžeme dále dívat na vylévání pesticidů do země, zabíjející vše živé kolem, s čím přijdou do kontaktu.

Přečtěte si více.

BLOG

Sklízet hezké, zdravé a chutné plody, mít vitální a zdravá včelství, pyšnit se dokonalým trávníkem či nabízet víno z prvotřídních plodů vinic. To vše jde i bez chemie.  
Tenhle blog jsme založili, abychom Vám ukázali, že pečovat o svou úrodu jde i v souladu s přírodou a vším živým.

Přečtěte si více.
Nemoci rostlin, Ovocné zahrady, Rady a tipy, Škůdci rostlin

Ekologická ochrana ořešáku královského (Juglans regia)

Z pohledu ekologické ochrany je velmi důležitý už samotný výběr vhodné odrůdy. Odrůda citlivá na choroby nebo škůdce může ekologické pěstování ořešáku královského výrazně zkomplikovat, v některých případech až znemožnit. Dobrou kondici rostlin a základ jejich přirozené ochrany podpoříme především kvalitní výživou, správným obděláváním půdy a dostatečnou závlahou. Silný a dobře živený strom se lépe vyrovnává se stresem, výkyvy počasí i tlakem chorob a škůdců.

Prevence a včasná diagnostika chorob a škůdců

To, co platí u lidského zdraví, platí i u rostlin. Nejdůležitější je prevence. V ekologickém pěstování jde o jedno ze základních pravidel.

Poškozené nebo napadené části rostlin je vhodné včas odstranit, lokalizovat zdroj infekce a nezapomínat ani na kontrolu okolních porostů. Právě včasné zjištění výskytu škůdců je jedním z klíčových prvků úspěšného a zdravého pěstování.

Pro sledování škůdců nejen na ořešáku královském doporučujeme použít žluté sférické lapače s feromonovým odparníkem Rhagoletis completa. Ty pomáhají monitorovat výskyt vrtule ořechové, která patří mezi významné škůdce ořešáku.

Podceňovat bychom neměli ani výkyvy počasí, protože právě teplota, vlhkost a srážky výrazně ovlivňují rozvoj chorob na jednotlivých druzích rostlin. Pravidelné sledování porostu nám proto pomáhá předcházet problémům dříve, než se naplno rozvinou.

Preventivní ošetření a posílení odolnosti rostlin

Při preventivním ošetřování rostlin a včasné diagnostice skrytých škodlivých činitelů volíme přípravky s nižším obsahem mědi, například CuproTonic. Při vyšším tlaku choroby je vhodné jej kombinovat s přípravky podporujícími přirozenou imunitu rostlin, jako jsou Imunofol nebo Chitopron 5 %.

Odolnost rostlin proti houbovým chorobám pomáhá zvyšovat také přípravek Trifender. Používá se preventivně, ideálně už před výsadbou, kdy se ošetřuje kořenový bal. Aplikace se provádí postřikem na půdu.

Správně zvolená prevence, pravidelná kontrola porostu a podpora přirozené vitality stromů jsou v ekologickém pěstování základem zdravého a dlouhodobě prosperujícího ořešáku královského.

Bakteriální skvrnitost ořešáku

Původcem této choroby je bakterie Xanthomonas juglandis, která se vyskytuje prakticky všude na světě, kde se pěstují ořešáky. Napadá především ořešák královský, ale také ořešák černý nebo ořešák kalifornský.

Prvními příznaky choroby jsou drobné hnědé skvrny na listech a řapících. V našich klimatických podmínkách obvykle nedochází k tak silnému napadení letorostů, aby výhony začaly odumírat od vrcholů.

Na mladých plodech se bakteriální skvrnitost projevuje drobnými hnědavými puchýřkovitými skvrnami, které později mokvají. Hniloba následně postupuje dovnitř plodu a často napadne celé mladé semeno. Plod postupně černá, scvrkává se a opadává.

U nás patří bakteriální skvrnitost ořešáku mezi běžně rozšířené choroby. Silnější projevy se objevují zejména v letech, kdy je jaro vlhké a teplé.

Biologická ochrana proti bakteriální skvrnitosti

S biologickou ochranou ořešáku je vhodné začít ještě před samotným kvetením. V tomto období využíváme přípravky, které podporují obranný systém přímo v rostlinách.

Pokud se přirozený imunitní systém rostliny neaktivuje, samostatné přípravky s obsahem mědi bývají méně účinné. Důležité je proto kombinovat preventivní působení s podporou vitality a obranyschopnosti stromu.

Vhodným přípravkem je CuproTonic, který funguje na bázi cukru a obsahuje sníženou dávku mědi a zinku. Poměr jednotlivých složek je nastaven tak, aby zdravé buňky měly dostatek živin pro další růst a lepší vývoj.

Použití přípravku CuproTonic má význam především jako součást preventivní péče o ořešák. Pomáhá podpořit přirozenou odolnost rostliny a zároveň dodává důležité mikroprvky, které se podílejí na její celkové kondici.

Gnomonie ořešáku – hnědnutí listů ořešáku

Gnomonie ořešáku, známá také jako antraknóza ořešáku, je houbové onemocnění způsobené houbou Gnomonia leptostyla. Patří mezi významné choroby ořešáku královského, protože může poškodit listy, plody i celkovou vitalitu stromu.

Onemocnění se nejprve projevuje žlutými skvrnami na listech, které později hnědnou až černají. Skvrny se postupně zvětšují a mohou se rozšířit také na povrch plodů.

Na napadených plodech vznikají hnědé až černé skvrny, které často vedou k předčasnému opadu, mnohdy ještě nedozrálých ořechů. Houba proniká přes zelenou část oplodí i skořápku a znehodnocuje jádro ořechu. Napadené jádro bývá průsvitné, tmavě hnědé, začíná hnít a je nepoužitelné.

Listy se při silnějším napadení kroutí, zasychají a opadávají. Výsledkem může být znehodnocení větší části úrody a celkové oslabení stromu. Ořešák, který předčasně ztratí listy, se hůře připravuje na zimu a v následujícím období bývá náchylnější k poškození mrazem.

Ekologická ochrana ořešáku královského

V ekologické ochraně je důležitá především prevence, pravidelné sledování zdravotního stavu stromu a podpora jeho přirozené odolnosti. Napadené listí a zbytky plodů je vhodné odstraňovat, protože mohou sloužit jako zdroj infekce pro další sezónu.

Riziko rozvoje choroby se zvyšuje zejména v obdobích s vyšší vlhkostí, častými srážkami a špatným prouděním vzduchu v koruně. Proto je důležité udržovat strom v dobré kondici, nepřehnojovat dusíkem a podle potřeby provádět vhodný řez, který korunu prosvětlí.

Nový škůdce ořešáku královského

Mezi významné škůdce rostlin rodu Juglans patří také původem neevropská vrtule ořechová (Rhagoletis completa). V Evropě je jejím hlavním hostitelem ořešák královský (Juglans regia). K dalším hostitelům tohoto škůdce patří také broskvoň obecná (Prunus persica).

Vrtule ořechová se postupně rozšířila i do střední Evropy. Od roku 2017 je její výskyt potvrzen v České republice a od roku 2019 působí problémy také pěstitelům na Slovensku.

Vrtule ořechová

Larvy vrtule ořechové přezimují v půdě ve stadiu kukel. Dospělé mouchy se líhnou od konce června.

Vrtule ořechová je drobná muška o velikosti přibližně 4–6,4 mm. Vyznačuje se žlutým zbarvením hlavy se zelenýma očima. Hruď škůdce je žlutohnědá až rezavá a nese výraznou žlutou skvrnu. Křídla mají čtyři příčné tmavé pásky, podle kterých lze škůdce poměrně dobře rozpoznat.

K základním příznakům napadení patří vpichy na slupce, které vznikají při kladení vajíček. V okolí vpichů dochází ke změnám barvy, slupka postupně hnědne až černá. V napadených místech lze pozorovat larvy.

Poté, co larvy plod opustí, zůstávají ve slupce chodbičky. Slupka měkne, může zahnívat a velmi špatně se odstraňuje. Při časném napadení bývají plody scvrklé, měknou a předčasně opadávají ze stromu.

Obaleč jablečný

Významným škůdcem ořešáku může být také obaleč jablečný (Cydia pomonella). Přezimuje v prasklinách kůry, v půdě kolem stromu, případně v opadaných poškozených plodech. Právě proto je důležité na podzim napadené plody, zbytky slupek a další rostlinný materiál odstranit, spálit nebo správně zkompostovat.

Velké pavučinové zámotky a výrazné poškození listové plochy může způsobovat také přástevník americký (Hyphantria cunea). Při silnějším výskytu dokáže výrazně oslabit strom, protože omezuje jeho schopnost fotosyntézy.

Na co nezapomenout

Pro výsadbu ořešáku královského vybíráme stanoviště s dobrým prouděním vzduchu a výživnou půdou. Po výsadbě je důležité udržovat korunu vzdušnou pravidelným prosvětlovacím řezem. Řez provádíme v období, kdy je strom v míze.

Po opadu listí se doporučuje odstranit napadené plody, obaly ořechů, listí a další zbytky, ve kterých mohou přezimovat zárodky chorob nebo škůdců. Tímto opatřením omezíme další rozmnožování hub i šíření škodlivých organismů. Pokud se likvidace listí nestihne před zimou, je možné ji provést také brzy na jaře.

Biologické řešení

Proti vrtuli ořechové (Rhagoletis completa) je možné použít přípravek Bora s obsahem houby Beauveria bassiana BB1, který se aplikuje do půdy. Aplikace se provádí zálivkou pod korunu ořešáku, a to na jaře a dvakrát na podzim.

V trávnících lze použít také parazitické hlístice Entonem, protože je není nutné zapravovat do půdy. Do koruny stromu se doporučuje umístit lapače na vrtuli. Monitoring škůdce je důležitý pro správné načasování ochranných opatření.

Postřik je vhodné provádět také v koruně stromu. V praxi byl s poměrně dobrými výsledky vyzkoušen přípravek Spintor, avšak pro dostatečný účinek bylo potřeba provést přibližně 7 až 11 postřiků za sezónu.

V současnosti vykazuje dobré výsledky přípravek NovaFerm Orion. Protože bakterie vydrží v koruně stromu déle, obvykle postačí 3 postřiky za sezónu. Pro lepší smáčivost doporučujeme přidat přípravek BorOil spolu s menším množstvím mědi. Vhodný je například CuproTonic nebo Kocide 2000.

Tímto způsobem chráníme ořešák nejen před škůdci, ale současně také před významnými chorobami ořešáku, jako jsou bakteriální skvrnitost ořešáku (Xanthomonas arboricola pv. juglandis), antraknóza ořešáku (Gnomonia leptostyla) a čerň ořešáková (Alternaria nucis).

Pokud je tlak chorob silný, je možné do postřiku přidat také přípravek NovaFerm Sirius.

Přečtěte si více

26. května 2023
187
Nemoci rostlin, Ovocné zahrady, Škůdci rostlin

Čerešně a višně – choroby a škůdci

Z morfologického hlediska řadíme čerešně a višně do skupiny červených peckovin. Čerešně patří mezi první jarní ovoce a dozrávají po dobu přibližně 8 týdnů. Barva plodů může být žlutá, oranžová, červená, tmavě červená až černá. Konzumují se jako stolní ovoce, ale využívají se také ke konzervování, výrobě destilátů, ovocných vín nebo k dalšímu průmyslovému zpracování.

Intenzivní sady čerešní se pěstují v nadmořské výšce 200–400 m s průměrnou roční teplotou nad 7,5 °C. Nesnášejí polohy se studenými půdami a prudkými teplotními rozdíly. Půda by měla obsahovat dostatečné množství vápníku, který peckoviny potřebují více než jádroviny.

Čerešně nevysazujeme na místa s tendencí k častému hromadění vody, protože po dlouhotrvajících deštích dochází k praskání plodů a následnému napadení moniliózou.

Mezi jednotlivými odrůdami nebo skupinami se často vyskytuje intersterilita, proto je výhodné vysadit kombinaci alespoň dvou různých odrůd.

Nejčastějšími opylovači jsou včely, hlavně proto, že v období kvetení bývají jediným hmyzem zastoupeným ve větším množství.

Čerešně a višně – choroby

Skvrnitost listů čerešně /Blumeriella jaapii/

Na horní straně listové čepele se objevují vínově červené, kulaté, zpočátku neohraničené skvrny velké 1–2 mm. Na rubu listu jsou skvrny menší, ohraničené, hnědočervené až hnědé. Vytváří se bělavý až světle růžový povlak.

U náchylných odrůd višní dochází při předčasném opadu listů k nepříznivému ovlivnění kvality a množství úrody, diferenciace květních pupenů i vyzrávání dřeva.

Blumeriella jaapii

Dírkovitost listů neboli klasterosporióza /Stigmina carpophila syn. Clasterosporium carpophilum/

Způsobuje ji houba, která se objevuje na listech. Hostitelskými rostlinami jsou čerešeň, slivoň, broskvoň, meruňka a mandloň.

Zpočátku jsou patrné pouze skvrny oválného až kulatého tvaru s průměrem maximálně 5 mm. Jsou zbarvené tmavě fialově, střed bývá světlejší. Při delším působení patogenu dochází k hnědnutí až zasychání skvrn. Pokud jsou listy silně napadené, předčasně opadávají.

Největším zdrojem infekce jsou opadané nemocné listy a větvičky. Šíření choroby nejvíce podporuje vlhké počasí.

Největší škody způsobuje na plodech a listech, čímž oslabuje celý strom. Dřevo nevyzrává a rostlina je méně odolná vůči mrazům.

Moniliová hniloba plodů /Monilinia laxa/

Napadené mohou být květy, letorosty, větve i plody. Květy a malé plody hnědnou a zasychají. Listy, případně letorosty, vadnou a spolu s postiženými větvemi zasychají. Na postižených místech se často vyskytuje klejotok.

K napadení plodů dochází v období dozrávání a zralosti, nejčastěji však po poranění. Nejprve vznikají na plodech měkká hnědnoucí místa, která se rychle rozšiřují, až zasáhnou celý plod.

Monilia laxa

Moniliová spála květů a výhonů višní

monilia laxa

Nekrotická kroužkovitost čerešně /Prunus necrotic ringspot virus/

Na listových čepelích se objevují chlorotické ohraničené skvrny, drobné kroužky nebo pruhy. Postižená místa se kroutí a na spodní straně listů se v okolí žilek objevují výrůstky.

Postižená místa postupně nekrotizují a vypadávají. Listy se postupně rozpadají a často zůstává zachovaný pouze úzký proužek pletiva v okolí žilek.

Příznaky jsou výraznější za teplého počasí. V dalších letech bývá projev příznaků variabilní, případně může i zmizet.

Prunus necrotic ringspot virus

Zhoubná rakovina čerešně /Petunia asteroid mosaic virus/

Na mladých letorostech čerešní a višní se objevují podélné, různě velké nekrózy. Letorosty zastavují růst, ohýbají se a od vrcholu odumírají, zatímco bazální část zůstává zdravá.

V následujících letech vyrůstají nové zdravé letorosty ze spodních zdravých oček. Poškození se každoročně opakuje. Přírůstky jsou krátké a dochází k typickému vodorovnému prodlužování větví.

V místech odumírání vznikají rakovinné uzly až tumory, dochází k nekrózám, odlupování kůry a obvykle také k silnému klejotoku.

Petunia asteroid mosaic virus

Další virové choroby čerešně a višně

Puchrovitost čerešně /Taphrina cerasi/

V napadených korunách stromů můžeme pozorovat tvorbu čarodějných metel, což je nejčastější příznak tohoto onemocnění. Nápadné jsou hlavně po opadu listů. Mohou být vzpřímené nebo převislé.

Listové pupeny na čarodějných metlách raší dříve a jsou nápadně olistěné už během kvetení stromů. Na napadených výhonech se netvoří květní pupeny, a pokud se vytvoří, zasychají a opadávají.

Napadené listy jsou světlezelené, žlutočervené až červené a zkadeřené. Jsou menší a silnější. Na spodní straně se vytváří růžový povlak vřecek. Listy rychle černají a zasychají.

Taphrina cerasi

Čerešně a višně – škůdci

Vrtule třešňová /Rhagoletis cerasi/

Bílé beznohé larvy, před kuklením dlouhé přibližně 6 mm, způsobují červivost čerešní. Dospělí jedinci se vyznačují žlutým zbarvením hlavy se zelenýma očima. Hruď škůdce je žlutohnědá až rezavá s výraznou žlutou skvrnou. Křídla mají čtyři příčné tmavé pásky.

K základním příznakům přítomnosti škůdce patří vpichy na slupce, které vznikly po kladení vajíček. Vrtule třešňová je nejvážnějším škůdcem čerešní. Často bývají napadeny téměř všechny plody. Přednostně jsou napadány sladké odrůdy, více ohrožené jsou pozdní čerešně.

Vrtule třešňová

Mšice třešňová /Myzus cerasi/

Několik druhů mšic může přenášet choroby rostlin, zejména viry, které se dostávají do těla rostliny během vysávání rostlinných šťáv.

Mšice jsou drobní jedinci dlouzí 1–4 mm. Mají měkké tělo hruškovitého tvaru. Mohou být zelené, žluté, hnědé, červené nebo černé, v závislosti na druhu a potravě.

Dospělé mšice jsou bezkřídlé, některým z nich však mohou vyrůst i křídla, hlavně pokud je jejich populace výrazně vysoká. Na špičce hlavy mají dvě tykadla podobná anténám.

Mšice vylučují velké množství lepkavé tekutiny známé jako medovice. Tato sladká tekutina kape na rostliny, přitahuje mravence a podporuje růst plísní na listech.

Myzus cerasi

Pilatka třešňová /Caliroa cerasi/

Housenice pilatky třešňové typicky skeletují líc listů. Vyžírají vrchní pokožku a parenchym, takže zůstává spodní pokožka a žilky. Napadené listy hnědnou.

Housenice jsou 8–10 mm dlouhé, kyjovité, pokryté černým slizem a připomínají malé slimáky. Při silnějším napadení způsobují hnědnutí a opad listů, někdy také předčasný opad plodů.

Plodnost klesá a může být oslabený i růst v následujícím roce. Pilatka třešňová má dvě generace ročně. Housenice první generace se objevují v květnu a červnu. Housenice druhé, početnější a proto i škodlivější generace se objevují v srpnu.

Caliroa cerasi

20. května 2023
129
Pomocníci v zahradě, Půda, Rady a tipy, Zahrada

Tecamin Max – biologický výživový přípravek

Dopřejte svým rostlinám pohodu

Tecamin Max

Při přesazování stromů nebo květin rostlina prochází stresovou situací. Ne vždy se musí dobře ujmout, přijmout nové prostředí nebo se přizpůsobit nové půdě.

Sázeli jsme živý plot, přibližně 22 kusů devítiletých smrků. Přestože jsme půdu před výsadbou stromů svědomitě pohnojili, některé z nich se nedokázaly dostatečně adaptovat. Většině sice pomáhalo deštivé počasí, ale některé stromy i přesto začaly výrazně vysychat.

Tecamin Max se doporučuje právě při zotavování rostlin ve stresových situacích. Pomáhá rostlině lépe zvládat zátěž a zároveň napomáhá transportu látek uvnitř rostliny.

Proces rašení nových výhonků začal být viditelný už třetí den po aplikaci přípravku.

 

Tecamin Max – biologický výživový přípravek

  • Dostupný v baleních: 100 ml, 250 ml, 1 l
  • S vysokou koncentrací L-aminokyselin rostlinného původu
  • Urychluje růst a vývoj plodin
  • Pomáhá rostlině zotavit se ve stresových situacích
  • Napomáhá transportu látek v rostlině
  • Biostimulant určený do růstové fáze s protistresovým účinkem

Aplikace přípravku

  • Vhodný pro použití u všech typů plodin.
  • Použít jej lze pro révu vinnou, obilniny, cukrovou řepu, zeleninu, ovoce, květiny a okrasné rostliny.
  • Použití hnojiva se doporučuje v průběhu celého vegetačního období.

Dávkování přípravku Tecamin Max

  • Pro listovou aplikaci používáme roztok s koncentrací 0,15–0,3 %.
  • Dávkování: 20 až 30 ml na 10 litrů vody / 100 m².

Účinná látka

  • Aminokyseliny
  • Volné L-aminokyseliny
  • Dusík 7 %
  • Celkový obsah aminokyselin – 14,4 %
  • Volné aminokyseliny „L“ – 12 %
  • Celkový obsah dusíku N – 7 %
  • Fosfor P₂O₅ – 1 %
  • Organické látky – 60 %
  • pH – 6,6
18. dubna 2023
153
Nemoci rostlin, Ovocné zahrady, Škůdci rostlin, Zahrada

Biologická ochrana rostlin – jak postřikovat?

Biologické postřiky – jak a kdy je používat?

Předjarní postřik

Réva vinná – na révu můžete jako předjarní postřik použít kombinaci:

Možností je více, ale princip zůstává stejný. Používáme olejový přípravek s vedlejším účinkem proti škůdcům a k němu měď nebo síru proti houbovým chorobám a plísním.

Předjarní postřik při tvorbě listů

Při tvorbě listů je možné použít kombinaci BorOil + CuproTonic + NovaFerm Sirius.

Proti padlí je vhodné přidat ještě Vitisan a HF-Mycol nebo Floravita SiO. Přípravek Vitisan je možné zaměnit za Alginure nebo Chitopron.

CuproTonic je možné při tvorbě plodů už vynechat, pokud to zdravotní stav rostlin dovoluje.

Jako listové hnojivo použijte Vermivital nebo Vermifit A.

Jaký počet biologických postřiků je možný?

  • Před květem – Oroganic a CuproTonic.
  • Po odkvětu – Alginure, HF-Mycol, Oroganic, NovaFerm Sirius, Vermivital.
  • Při tvorbě plodů – Alginure, HF-Mycol, Oroganic, Vermivital.
  • Při dozrávání plodů – nám se osvědčila kombinace FerrumOil, Alginure, HF-Mycol, NovaFerm Sirius a Rokohumin.

Počet biologických postřiků

Počet postřiků proti houbovým chorobám je možné podle potřeby a požadovaného výsledku ještě zvýšit. Ošetření lze opakovat přibližně jednou za 7–10 dní, vždy podle počasí a rizika, které je s ním spojené.

V takovém případě se řídíme dávkováním jednotlivých produktů a počet opakování volíme podle návodu.

Proti škůdcům zasahujeme spíše kurativně než preventivně. Snažíme se zasáhnout ihned při prvním zjištěném výskytu, abychom předešli jejich množení, nadměrnému vysávání šťáv z rostlin a tím také omezili šíření chorob.

Po ruce bychom měli mít NeemAzal, hlavně proti mšicím, a Lepinox Plus proti housenkám. Případně je možné vyzkoušet také nový přípravek NovaFerm Orion.

Pomoci může i výsadba vhodných aromatických rostlin, jako jsou aksamitník, máta, česnek, cibulka nebo měsíček.

Lepové signalizační destičky nám pomohou při včasné identifikaci škůdce a část škůdců také zachytí.

Ovocné stromy

U ovocných stromů můžete postupovat podobně jako u révy vinné.

Přípravky Vitisan a HF-Mycol už zde nejsou natolik potřebné, vždy však záleží na konkrétním zdravotním stavu stromů, počasí a tlaku chorob.

Zelenina

U zeleniny můžete používat čistě bakteriální produkty, například NovaFerm Sirius proti houbovým chorobám a NovaFerm Orion proti škůdcům.

Na padlí je vhodné přidat ještě Vitisan a HF-Mycol, případně i BorOil v minimálním množství.

Jako hnojivo přidáváme Vermivital na zeleninu a Rokosan na list, aby rostliny přijaly dostatek živin pro zdravý a vyvážený růst.

Kdy postřikovat?

Postřik provádíme brzy ráno nebo při západu slunce, kdy už nehrozí spálení listů.

Obvykle postřikujeme po deštích a čekáme na období bez srážek v následujících dnech. Pokud hrozí přeháňky, používáme BorOil nebo FerrumOil, které slouží také jako smáčedla, případně jiný olejový přípravek se smáčecím efektem.

Teplota vzduchu při postřiku by neměla překročit +25 °C.

Při míchání přípravků se řídíme tabulkou mísitelnosti, návodem a pH přípravků. V zásadě nemícháme přípravky s vysokým a nízkým pH.

Pokud používáme více olejů, volíme nižší dávkování přípravků. Ideální je zlatá střední cesta. Při kurativním ošetření zvolíme vyšší dávku daného přípravku.

I když jde o biologické postřiky, jsou ve vysoké koncentraci. Jakýkoliv zásah do očí nebo kontakt s pokožkou je potřeba okamžitě opláchnout proudem studené vody. Používejte rukavice, ochranný oděv a ochranné brýle. Vždy se řiďte návodem nebo našimi instruktážními videi v popisu u produktu.

Nepřekračujte dávkování, nepostřikujte v době květu a nepostřikujte během slunečného dne.

Jak bojovat proti škůdcům biologicky?

Proti škůdcům se osvědčily přípravky NeemAzal a oblíbený je také Rock Effect. Ten je však vhodnější používat preventivně, protože nemá takovou sílu jako nimbový olej. Používá se na savý a žravý hmyz, jako jsou mšice, molice, třásněnky a roztoči.

Na menších plochách můžete aplikovat postřik pouze ručním postřikovačem, například na mladé letorosty stromů, především při výskytu mšic.

V počátečním stadiu si pomůžeme také přípravky BorOil a FerrumOil s obsahem citrusových silic.

Proti pilatce švestkové použijte Quassia amara. Je to pracnější, ale účinné řešení. Působí také na další škůdce.

Proti housenkám použijeme přípravek Lepinox Plus.

Za povšimnutí stojí také produkt NovaFerm Orion, který obsahuje bakterie Photorhabdus luminescens a Bacillus thuringiensis. Pomocí nich eliminuje žravé a savé škůdce, jako jsou mšice, třásněnky, molice, zavíječi, vrtule, mandelinka bramborová nebo housenky.

Jaké organické hnojivo do půdy použít?

Do půdy jsme pro vás připravili italská organická prvotřídní hnojiva Italpollina, Tribu a Guanito. Doprava je sice dražší, ale vyvažuje ji nízká cena kvalitního hnojiva.

Nenahraditelný vermikompost nám dodává firma Vermivital od slovenského výrobce. Kvalita v ekologickém obalu. Pro mladé rostliny a k sazenicím je opravdu nenahraditelný.

Produkty Symbiom a jejich mykorhizní houby

Z mého pohledu? Přidávám je ke každé sazenici zeleniny a jsem stále spokojený. Při vytrhávání rostliny na konci sezóny je to vidět na silném a bohatě rozvětveném kořenovém balu.

Pokud přidám také Plantasorb gel, mohu zálivku při tvorbě plodů omezit na úplné minimum, a to i v suchém roce. Rostlina si totiž už dokáže mnohem lépe poradit sama.

Na dezinfekci půdy proti houbám a plísním použijeme Trifender, Clonoplus nebo Gliorex s obsahem houby Trichoderma. Těmito přípravky můžete také mořit semena. Přidat lze i Chitopron jako lepidlo.

Co se škůdci v půdě?

Máme tři možnosti. Použít hlístice, bakterie nebo dokonce houby.

Výhody a nevýhody si stručně shrneme.

Hlístice jsou vhodné hlavně na pozemky, kde je možné půdu dostatečně zavlažovat. Půda totiž nesmí do hloubky úplně vyschnout, protože hlístice jsou na vyschnutí citlivé.

Výhodou je jejich použití v trávníku, protože je není potřeba nijak zapravovat. Stačí aplikace zálivkou nebo postřikem.

Hlístice jsou aktivní a škůdce často zredukují téměř na nulu. Při silném zamoření je potřeba postřik opakovat ještě na podzim, hlavně u škůdců, jako jsou tiplice bahenní a nosatci. U krtonožek a chroustů obvykle stačí jedno ošetření.

Bakterie jsou podstatně levnější, není nutné je zavlažovat, ale je potřeba je zapravit do půdy. Pracují i při nižších teplotách, už od +2 °C. Jejich účinek nebude okamžitě stoprocentní, proto je potřeba proces opakovat na jaře i na podzim, a to i po dobu několika let.

U hub Beauveria bassiana je to podobné jako u parazitických hlístic, jen je nutné je zapravit do půdy. Potřebují dostatečnou vlhkost a je vhodné je aplikovat na jaře i na podzim. Výsledek se dostaví až po delší době používání, často v průběhu několika sezón.

Nepřímá ochrana

Nedovolte půdním škůdcům příliš se rozmnožit. Střídejte plodiny a dovolte krtkovi, pokud nejde zrovna o anglický trávník, aby se trochu realizoval. On už ví, co je nejlepší.

V našem e-shopu najdete mnoho užitečných postřiků. Zmínit můžeme ještě Polyversum, které se dá používat samostatně proti plísním a houbám při pěstování zeleniny, ovoce, nebo dokonce pšenice.

Nenahraditelná je také Cocana při silném výskytu padlí, zejména na révě vinné, a mnoho dalších specifických produktů pro konkrétní plodiny.

Nebojte se experimentovat a to, co funguje, už neměňte.

Ať se vám daří a jste hlavně zdraví. Přejeme vám, abyste úspěšně vypěstovali zdravé a chutné ovoce a ještě zdravější zeleninu. Ať se vám bouřky vyhýbají a všechny rostliny krásně vzejdou.

25. března 2023
139
Nemoci rostlin, Ovocné zahrady, Pomocníci v zahradě, Rady a tipy, Škůdci rostlin, Užiteční živočichové, Vinice, Zahrada

Dravý roztoč T. pyri na ovocné stromy a vinnou révu

Čím si dravý roztoč T. pyri získal takovou oblibu?

Typhlodromus pyri (T. pyri) je dravý roztoč, který se velmi úspěšně využívá v systémech biologické a ekologicky šetrné ochrany vinic a ovocných sadů.

Přezimují především oplodněné samičky dravého roztoče. Na jaře, jakmile se začne oteplovat, se stávají aktivními a začínají intenzivně vyhledávat kořist – například přezimující stadia a líhnoucí se jedince škodlivých svilušek, hálčivců a vlnovníků.

Díky tomu může být populace škodlivých roztočů omezována již na samém začátku vegetace, ještě předtím, než se výrazně přemnoží.

Později dokáže T. pyri využívat také náhradní zdroje potravy. Pokud se škodliví roztoči přemnoží, může jejich populaci během několika týdnů výrazně omezit a tím snížit riziko poškození vinné révy nebo ovocných stromů.

Při vhodných podmínkách pomáhá dlouhodobě udržovat populace škodlivých roztočů z čeledí Tetranychidae a Eriophyidae pod prahem škodlivosti.

Dospělí jedinci a nymfy Typhlodromus pyri mají 8 končetin, zatímco larvální stadium má pouze 6 končetin.

Vajíčka jsou velmi drobná, přibližně 0,3 mm, a samičky je ukládají na vhodná místa na povrchu rostlin, často v blízkosti trichomů a dalších struktur listu, které jim poskytují určitou ochranu.

Přesné určení druhu je možné až při použití silně zvětšujícího mikroskopu, nejlépe v laboratorních podmínkách. Jednotlivé druhy dravých roztočů si mohou být na první pohled velmi podobné.

Při určování se sledují například počet, velikost a rozmístění štětin na těle, tvar těla a některé anatomické znaky, včetně stavby rozmnožovacích orgánů.

S kterými škůdci si Typhlodromus pyri dokáže poradit?

Dravý roztoč Typhlodromus pyri se živí především různými druhy drobných roztočů. Mezi jeho kořist patří například sviluška chmelová, sviluška ovocná, hálčivec révový (Calepitrimerus vitis) a vlnovník révový (Colomerus vitis).

Hálčivec révový (Calepitrimerus vitis) napadá vinnou révu a při silném výskytu může způsobovat zpomalené a nerovnoměrné rašení, deformace mladých listů a jejich kadeření.

Vlnovník révový (Colomerus vitis) způsobuje typickou plstnatost listů vinné révy. Na horní straně listů vznikají puchýřovité vyvýšeniny a na spodní straně charakteristický bělavý, později hnědnoucí plstnatý povlak.

T. pyri se může živit také jinými drobnými roztoči, vajíčky některých druhů hmyzu a drobnými larvami, například třásněnek.

Pokud není živočišná kořist k dispozici, dokáže využívat i některé náhradní zdroje potravy, například pyl určitých rostlin, spory a mycelium hub nebo rostlinné výměšky.

Právě schopnost přejít na alternativní potravu je jedním z důvodů, proč se Typhlodromus pyri dokáže ve vinicích a sadech dlouhodobě udržet i v době, kdy je škodlivých roztočů málo.

Při nedostatku kořisti mohou draví roztoči přežívat poměrně dlouhou dobu. Mohou rovněž přijímat tekutiny z rostlinného povrchu, aniž by při běžném výskytu způsobovali významné poškození pěstovaných rostlin.

Dokáže se jeho populace přizpůsobit množství kořisti

Jednou ze zajímavých vlastností T. pyri je schopnost přizpůsobovat svou populační dynamiku množství dostupné potravy.

Při nedostatku kořisti populace klesá poměrně pomalu, zatímco při dostatku kvalitní potravy se může počet dravých roztočů rychle zvyšovat.

V pěstitelské literatuře se uvádí, že při nedostatku potravy může pokles populace na polovinu trvat přibližně 100 dní, zatímco za optimálních podmínek a při dostatku vhodné kořisti se může populace zdvojnásobit přibližně za 17 dní. Skutečná rychlost vývoje však závisí především na teplotě, druhu potravy a podmínkách prostředí.

Zajímavý je také poměr pohlaví potomstva. Při dostatku kvalitní kořisti se uvádí vyšší zastoupení samiček, přibližně kolem 70 %, zatímco při nedostatku potravy může jejich podíl výrazně klesat.

Tento mechanismus přispívá ke schopnosti populace reagovat na množství dostupných potravních zdrojů.

Pro pěstitele to znamená především jednu důležitou věc – pokud se dravému roztoči podaří v sadu nebo vinici vytvořit stabilní populaci, může dlouhodobě pomáhat udržovat škodlivé roztoče pod kontrolou.

Sviluška ovocná (Panonychus ulmi)

Kolik škůdců dokáže T. pyri zkonzumovat?

Samice dravého roztoče dokáže denně zkonzumovat několik jedinců větších roztočů a výrazně vyšší počet velmi drobných vlnovníkovitých roztočů.

V některých údajích se uvádí přibližně 3 až 8 větších jedinců roztočů nebo několik desítek drobných roztočů z čeledi Eriophyidae za den. Konkrétní množství závisí na druhu a vývojovém stadiu kořisti, teplotě a dalších podmínkách.

Díky těmto vlastnostem je T. pyri schopný velmi účinně přispívat k regulaci škodlivých roztočů na vinné révě a v ovocných sadech.

Patří mezi významné zástupce čeledi Phytoseiidae a ve střední Evropě je jedním z důležitých a často dominantních dravých roztočů ve vinicích.

Velkou výhodou je jeho schopnost dlouhodobě přežívat přímo v porostu. Pokud při ochraně rostlin používáme přípravky šetrné k dravým roztočům, může se jednou zavedená populace na vhodném stanovišti udržovat po mnoho let.

Proto je při používání T. pyri důležité myslet nejen na jeho vysazení, ale také na kompatibilitu dalších přípravků na ochranu rostlin s užitečnými organismy.

Typhlodromus = „slepý běžec“

Dospělci, nymfy, larvy i vajíčka jsou zpravidla bělavě až průsvitně zbarvené. Po pozření barevné kořisti může přes jejich tělo prosvítat obsah trávicího traktu.

Například po konzumaci svilušky ovocné (Panonychus ulmi) mohou dospělci a nymfy získat nápadnější načervenalé až karmínové zbarvení.

Dospělý jedinec je velmi drobný, přibližně 0,5 až 0,7 mm, a pouhým okem jej proto není snadné pozorovat.

Typický je pro něj velmi rychlý a neklidný pohyb po povrchu listů, který je jedním z charakteristických znaků dravých roztočů této skupiny.

Název Typhlodromus vychází z řeckých slov vztahujících se ke „slepému běžci“. Roztoči při pohybu využívají citlivé smyslové struktury na těle a končetinách, pomocí kterých vnímají své okolí a vyhledávají kořist.

Dalším zajímavým znakem je jejich světlé, někdy až lesknoucí se zbarvení hřbetní části těla, které může být za vhodného osvětlení dobře patrné.

Proč má Typhlodromus pyri v biologické ochraně takový význam?

Jeho největší výhodou není pouze množství kořisti, které dokáže zkonzumovat. Důležitější je schopnost dlouhodobě se usadit přímo ve vinici nebo ovocném sadu.

Pokud má vhodné podmínky a není opakovaně poškozován nevhodně zvolenými přípravky na ochranu rostlin, může zde vytvořit stabilní populaci. Jakmile se škodliví roztoči začnou množit, predátor má jejich populaci k dispozici jako zdroj potravy a jeho početnost může následně růst.

Právě tento princip dělá z Typhlodromus pyri cenného pomocníka při dlouhodobé biologické ochraně ovocných stromů a vinné révy.

Při jeho nasazení je vždy vhodné dodržovat pokyny dodavatele, správný termín aplikace a následně volit pouze takové přípravky, které jsou s dravými roztoči kompatibilní.

 

17. listopadu 2022
16
Nemoci rostlin, Škůdci rostlin

Proč hnědnou túje?

Společným příznakem některých houbových chorob, napadení škůdci, ale také nevhodných pěstebních podmínek je hnědnutí tújí. Proto je důležité rostliny pozorně prohlédnout, zjistit skutečnou příčinu a podle ní zvolit vhodný způsob ochrany a péče.

Hnědnutí totiž nemusí automaticky znamenat chorobu. Podobné příznaky může způsobovat také sucho, přemokření, poškození kořenů, zimní vysychání nebo posypová sůl. Pokud však na výhonech najdeme plodničky hub, štítky savých škůdců, chodbičky nebo larvy, můžeme příčinu určit mnohem přesněji.

Houbová onemocnění

Hnědnutí tújí (Didymascella thujina)

Mezi typické příznaky patří hnědnutí šupinovitých listů a nejmladších výhonů. Při silnějším a opakovaném napadení mohou jednotlivé výhony postupně odumírat. Zejména spodní část hustých rostlin potom může působit dojmem, jako by byla spálená. Po opadu odumřelých částí zůstávají větve místy holé.

Příčinou je houbové onemocnění způsobené houbou Didymascella thujina.

Na napadených šupinovitých listech se vytvářejí drobné hnědé až tmavě hnědé plodničky, ve kterých dozrávají spory. Při silném a opakovaném napadení může choroba významně poškodit především mladé rostliny a sazenice.

K měďnatému přípravku lze podle doporučení výrobce kombinovat NovaFerm SIRIUS.

Při výskytu houbových chorob je důležité prosvětlit příliš hustý porost, odstranit silně napadené části a zajistit lepší proudění vzduchu mezi rostlinami.

V rámci preventivní péče se tradičně používají také přípravky s obsahem mědi. Vždy je však nutné respektovat jejich konkrétní určení a návod k použití.

K přípravku s obsahem mědi, například CuproTonic, lze podle doporučení výrobce přidat NovaFerm SIRIUS. Jde o mikrobiální listový přípravek s obsahem bakterie Bacillus licheniformis, používaný jako součást péče o zdravotní stav rostlin.

Důležitá je také vyvážená výživa tújí. Při výsadbě vybíráme zdravý sadební materiál a vyhýbáme se dlouhodobě zamokřeným stanovištím.

Při výsadbě lze podle stavu půdy použít také ROKOSAN Jehličnany s organicky vázaným dusíkem a dalšími minerálními živinami.

Odumírání výhonů tújí (Kabatina thujae)

Při hnědnutí tújí příliš hustý porost prosvětlíme.

Pro napadení houbou Kabatina thujae je charakteristické odumírání jednotlivých výhonů a větviček, často především jejich vrcholových částí.

Jen výjimečně bývají silně napadené celé mladé rostliny. Na bázi odumřelých výhonů se mohou objevit drobné černé plodničky houby.

Rozvoji choroby vyhovuje zvýšená vlhkost a příliš hustý, špatně větraný porost.

Zdravotní stav rostlin může ovlivnit také nevyvážená výživa. Proto je vhodné hnojení přizpůsobit skutečnému stavu půdy, ideálně na základě jejího rozboru.

Napadené části odstraníme a příliš husté porosty prosvětlíme. Při výrazném nebo opakovaném výskytu lze podle aktuálních možností ochrany použít vhodný přípravek proti houbovým chorobám. Více informací najdete také v článku o podzimním a předjarním ošetření dřevin.

Škůdci tújí

Puklice, červci a štítenky (Coccoidea, Diaspididae)

Prečo hnednú tuje?

Hnědnutí túje v důsledku sání škůdců.

Puklice, červci a štítenky napadají velmi široké spektrum hostitelských rostlin včetně okrasných dřevin.

Při silném napadení můžeme na kůře větviček pozorovat oválné nebo podlouhlé štítky, často o velikosti přibližně 2 až 9 mm podle konkrétního druhu.

Larvy jsou drobné a ploché. Samičky mohou být zpočátku ploché, později výrazněji vyklenuté a jejich tělo bývá částečně nebo zcela chráněno štítkem. Na větvích často pevně přisedají. Drobní okřídlení samečci naopak snadno uniknou pozornosti.

Škůdci rostlinu poškozují především sáním rostlinných šťáv. Některé druhy mohou produkovat medovici a při silném výskytu výrazně oslabit zejména mladší dřeviny.

Při dlouhodobém a velmi silném napadení mohou jednotlivé větve zasychat a oslabené mladé rostliny mohou být vážně poškozeny.

 

Ochrana může spočívat v opakovaném důkladném ošetření napadených částí přípravky s olejovou nebo mýdlovou složkou, přičemž je důležité zasáhnout především mladá pohyblivá stadia škůdců.

V původní pěstitelské praxi se osvědčila kombinace BorOil s NovaFerm ORION.

BorOil je listové hnojivo s obsahem bóru a přírodních mastných kyselin. NovaFerm ORION je mikrobiální listové hnojivo, které lze používat jako součást péče o rostliny ohrožené savými a žravými škůdci.

Střídat je lze podle doporučení výrobce například s FloraVita Coco s obsahem kokosového mýdla nebo s přípravkem na bázi neemového oleje, například NeemAzal T/S.

Při použití olejových a mýdlových přípravků je důležité důkladně smočit napadená místa a dodržet doporučenou koncentraci, teplotní podmínky a interval aplikací uvedený výrobcem.

Molovky rodu Argyresthia

Argyresthia dilectella

Prečo hnednú tuje?U druhů rodu Argyresthia může poškození na první pohled připomínat hnědnutí tújí. Druh Argyresthia dilectella je však vázán především na jalovec obecný (Juniperus communis), nikoli na túje.

Larvy vyžírají vnitřní části mladých výhonů. Napadené letorosty od špiček hnědnou a uvnitř lze nalézt drobnou housenku. Na bázi poškozené části může později zůstávat malý kruhový otvor.

Dospělcem je drobný motýl s rozpětím křídel přibližně kolem 10 mm.

U jalovců bývá poškození často především estetické. U silně napadených okrasných rostlin lze množství poškozených částí omezit jejich odstraněním při řezu.

Molovka zeravová (Argyresthia thuiella)

Právě Argyresthia thuiella, česky molovka zeravová, je typickým drobným motýlem napadajícím túje.

Již od konce léta a na podzim může být patrné hnědnutí konců větviček. Když poškozený konec výhonu rozlomíme, můžeme uvnitř objevit vyžranou chodbičku a housenku, později také kuklu.

Po výletu dospělých motýlů mohou na napadených částech zůstávat drobné kruhové výletové otvory.

Dospělý motýl je velmi malý, přibližně 6 až 10 mm, se světlým zbarvením a tmavší kresbou na křídlech.

Housenky se zavrtávají do šupinovitých listů a následně minují uvnitř mladých výhonů.

Typické hnědnutí od špiček výhonů.

Nejčastějším následkem je estetické poškození tújí – hnědnutí a lámání koncových částí výhonů. Při silném a opakovaném výskytu mohou být významněji oslabeny zejména velmi mladé rostliny.

Napadené hnědé výhony je vhodné odstřihnout a odstranit, ideálně ještě před výletem další generace dospělců.

Jako součást preventivní péče lze použít také NovaFerm ORION, mikrobiální listové hnojivo určené k podpoře kondice rostlin.

Jak poznat, proč túje hnědne?

Než sáhnete po jakémkoli přípravku, hnědé větvičky důkladně prohlédněte.

  • Černé nebo hnědé plodničky na šupinách a výhonech mohou upozorňovat na houbové onemocnění.
  • Drobné štítky pevně přichycené na větvích mohou znamenat výskyt puklic nebo štítenek.
  • Vyžrané chodbičky uvnitř výhonů a malé kruhové otvory ukazují na napadení molovkou.
  • Pokud nejsou patrné známky škůdců ani infekce, zkontrolujte vlhkost půdy, stav kořenů, přehoustnutí porostu, zimní vysychání a možné poškození posypovou solí.

Právě správné určení příčiny je při hnědnutí tújí nejdůležitější. Postřik proti škůdcům nepomůže rostlině poškozené suchem a přípravek proti houbovým chorobám nevyřeší napadení molovkou.

 

17. listopadu 2022
15
Nemoci rostlin, Půda, Zahrada

Kdy zasáhnout proti plevelům

Proč vlastně plevel roste?

V půdě se běžně nachází velké množství semen různých rostlin, která mohou v příhodných podmínkách postupně vyklíčit. Z některých může vyrůst něco žádoucího, z jiných rostliny, které na daném místě nechceme – tedy plevel, neboli nežádoucí vegetace.

Přesné složení této zásoby semen závisí na kvalitě půdy, jejím původu, způsobu využívání i okolní vegetaci. Kyselé půdy mohou více vyhovovat druhům, které preferují kyselejší prostředí, zatímco na zásaditých nebo vápenitých půdách se lépe uplatňují jiné druhy.

Podle toho, kde se jednotlivé rostliny uchytí a jak se jim daří, lze často odhadnout, jaké podmínky jim vyhovují. Ne každá rostlina se však v každé půdě dokáže rozrůstat stejně intenzivně.

Jaký význam má nežádoucí vegetace?

Příroda pomocí rychle se šířících rostlin často znovu osidluje odkrytou půdu. Mnohé druhy dokážou rychle zarůstat holá místa po sesuvech půdy, krtince, zvířecí nory nebo rozbahněné plochy.

Takto odkrytá místa je vhodné co nejrychleji znovu pokrýt vegetací, protože kořeny rostlin mohou pomáhat půdu zpevňovat a chránit před erozí způsobenou vodou nebo větrem.

Pojmem plevel obvykle označujeme rostliny, které rostou na místě, kde je nechceme. Může jít o velmi vitální druhy, které se snadno samy rozmnožují a rychle obsazují volný prostor.

Mnohé rostliny, které dnes považujeme za běžné plevele, byly v minulosti využívány jako zahradní, léčivé nebo užitkové rostliny.

Některé, například rostliny vhodné pro květnaté louky, je možné v určitých částech zahrady ponechat. Z jiných míst je naopak vhodné je odstraňovat, pokud by se příliš rozrůstaly a konkurovaly pěstovaným rostlinám.

Kdy je potřeba se plevelů zbavit?

Plevel může na záhonech působit nevzhledně a může také zakrývat okrasné nebo užitkové rostliny. Pokud se některé druhy ponechají bez kontroly, mohou se rychle šířit.

Mnoho plevelných rostlin soupeří s pěstovanými druhy o vodu, živiny, světlo a prostor. Některé mohou také sloužit jako hostitelské rostliny pro určité škůdce a původce chorob.

Proto je vhodné jejich růst regulovat podle konkrétního místa a situace, nikoli automaticky odstraňovat každou planě rostoucí rostlinu ze zahrady.

Samotný pojem „plevel“ vlastně přesně nevystihuje podstatu problému – jde především o rostlinu rostoucí na nežádoucím místě.

Na jiném stanovišti nebo v jiné době může tatáž rostlina zpevňovat půdu, pomáhat s koloběhem živin, poskytovat potravu hmyzu nebo být považována za okrasnou či užitkovou rostlinu.

Na jiném místě se však může stát nežádoucí.

Jinými slovy – pokud se některá rostlina rychle rozmnožuje, dobře se přizpůsobuje různým půdním podmínkám, snáší stín a je odolná vůči řadě nepříznivých vlivů, má dobré předpoklady stát se na některých místech problematickým plevelem.

I odstraňování plevele je potřeba správně načasovat

Některé druhy plevelů dokážou z půdy odebírat značné množství živin, včetně fosforu, a tím mohou při silném zaplevelení konkurovat pěstovaným rostlinám. Některé zároveň poskytují úkryt nebo potravu určitým škůdcům.

Právě proto je důležité správně načasovat jejich odstraňování.

Mladé sazenice a čerstvě vysazené rostliny často nedokážou růst tak rychle jako vitální plevele. Pokud je necháme bez kontroly, mohou je brzy zastínit a omezit jejich přístup k vodě a živinám.

Na druhou stranu nemusí být každá nežádoucí rostlina za všech okolností problémem.

Například u dozrávající cibule může mírné množství mladé doprovodné vegetace v některých podmínkách částečně konkurovat o přebytečný dusík a vodu, což může podpořit ukončování vegetativního růstu a dozrávání cibulí. Záleží však na množství plevele, stavu půdy a počasí – silné zaplevelení už zpravidla úrodě neprospívá.

Smyslem proto není udržovat zahradu za každou cenu dokonale „čistou“, ale rozlišovat, kdy plevel skutečně škodí a kdy může být určité množství doprovodné vegetace ještě přijatelné nebo dokonce užitečné.

 

Zdroj inspirace: Bob Flowerdew, Jak na plevel bez chemie, 2010.

28. srpna 2022
21
Kompost, Kompost a půda, Nemoci rostlin, Ovocné zahrady, Pomocníci v zahradě, Půdní mykorhíza, Rady a tipy, Škůdci rostlin, Zahrada, Zeleninové zahrady

Pořadí a skladba pěstování jednotlivých druhů zeleniny

Skladba a pěstování zeleniny

Čerstvé produkty přírody ze zahrady přímo na stůl – to by si přál snad každý.

Křupavý salát, voňavá rajčata, aromatické bylinky nebo lahodné jahody a maliny. Chceme vnímat jejich vůni a chuť, dotýkat se jich a poznávat je.

Naše strava by měla být přírodní a přirozená.

K tomu, abychom dokázali pěstovat s minimem pesticidů nebo zcela bez nich, si můžeme pomoci několika způsoby. Inspirovali jsme se také zkušenostmi a výzkumem sester Brunsových.

Většina druhů zeleniny by měla pravidelně měnit své místo na záhonu, a to kvůli rozdílným nárokům na živiny, hospodaření s půdní zásobou živin a také kvůli omezení šíření některých chorob a škůdců.

Abychom střídání plodin zvládli úspěšně a bez zbytečných chyb, je vhodné vytvořit si konkrétní plán. Pomoci si můžeme například očíslovanými záhony.

Ve větších zahradách nebo jednoduše pro lepší přehled se může hodit také zahradní deník, do kterého si budete zaznamenávat:

  • termíny výsevu a výsadby,
  • datum a způsob zpracování půdy,
  • hnojení, zelené hnojení a mulčování včetně termínů,
  • práce na zahradě, například zalévání rostlinnými výluhy nebo aplikaci listových hnojiv,
  • choroby a škůdce, kteří se na daném místě objevili,
  • postřiky proti chorobám a škůdcům – termíny, použité kombinace a množství,
  • úspěchy i neúspěchy při pěstování,
  • množství sklizené úrody a termíny sklizně.

Pořadí pěstování zeleniny

Pořadí pěstování souvisí především s rozdílnými nároky jednotlivých druhů rostlin na živiny.

Rostliny můžeme orientačně rozdělit do tří kategorií – na plodiny s vysokými, středními a nízkými nároky na živiny.

V praxi se často používá klasické pořadí výsadby těchto skupin rostlin.

Na čerstvě a dobře vyhnojený záhon vysazujeme jako hlavní kultury rostliny s vysokými nároky na živiny.

Patří sem například různé druhy zelí a další košťáloviny, brambory, okurky, dýně, pór, celer a rajčata.

V následujícím roce záhon pouze mírně přihnojíme, například zeleným hnojením nebo vyzrálým kompostem, a jako hlavní kulturu zvolíme plodinu se středními nároky na živiny.

Do této skupiny patří například česnek, cibule, červená řepa, ředkvičky, salát, špenát, černý kořen a kedluben.

Ve třetím roce přijdou na řadu rostliny s nižšími nároky na živiny. Před výsevem lze záhon podle potřeby přihnojit kompostem. Pokud máte půdu přirozeně bohatou na živiny, nemusí být další hnojení nutné.

Mezi méně náročné plodiny patří například hrách, fazole a některé druhy kořeninových a bylinkových rostlin.

Takové rozdělení je samozřejmě orientační. Skutečná potřeba hnojení závisí také na typu půdy, množství organické hmoty, předchozí plodině a celkové kondici záhonu.

Fytoncidy a smíšená kultura

Pojmem fytoncidy se tradičně označují biologicky aktivní látky rostlinného původu, které mohou být uvolňovány do okolního prostředí. Rostliny produkují celou řadu látek, jež mohou ovlivňovat mikroorganismy, hmyz nebo jiné rostliny v jejich bezprostředním okolí.

Mezi rostlinami tak může docházet k různým vzájemným vztahům.

Sousedící rostliny se mohou navzájem ovlivňovat – některé kombinace mohou růst podporovat, jiné si mohou konkurovat a některé se navzájem ovlivňují jen minimálně.

Tyto vztahy lze využívat při plánování smíšených kultur a při přirozenějším způsobu pěstování.

Některé rostlinné látky mohou mít odpuzující, antimikrobiální nebo inhibiční účinek na určité druhy hmyzu, bakterií či hub. Proto se mohou vhodně zvolené rostliny používat jako součást podpory růstu a ochrany rostlin.

Správná kombinace pěstovaných druhů plodin může při vhodných podmínkách podpořit využití prostoru, vitalitu porostu a také výslednou úrodu.

Tvorba rostlinných ochranných a signálních látek souvisí také s celkovým zdravotním stavem rostliny a s podmínkami, ve kterých roste.

V praxi to znamená, že zdravá, biologicky aktivní půda s dostatkem organické hmoty a pestrým půdním životem vytváří lepší podmínky pro přirozené fungování rostlin.

Kdo si přeje proměnit svou zahradu v užitkový prostor fungující v souladu s přírodou, neměl by se snažit tento proces za každou cenu urychlovat. Mnohem důležitější je být trpělivý, důsledný a postupovat cílevědomě.

Časem se k tomu přidá radost z chutných potravin vypěstovaných vlastními silami a také uspokojení z práce ve vlastní zahradě.

14. srpna 2022
21
Půda, Rady a tipy, Trávník

Herbiclean AL – přírodní herbicid

Herbiclean AL – přírodní herbicid

Herbiclean AL je přírodní herbicid se 100% přírodní účinnou látkou, určený k likvidaci nežádoucí vegetace na místech, kde nechceme používat běžné chemické přípravky.

Před aplikací přípravku

  • Přípravek má široké spektrum účinku. Působí na jednoleté i vytrvalé plevele, mechy a řasy.
  • Účinek přetrvává až 8 týdnů.
  • Přírodní kyseliny obsažené v přípravku Herbiclean AL jsou založené na bázi mastných kyselin, které se běžně vyskytují v přírodě.
  • Přípravek nezanechává rezidua v půdě.
  • Jde o ekologický přípravek s účinnou látkou čistě přírodního původu.
  • Už 3 hodiny po aplikaci je odolný vůči dešti.
  • Použít jej můžeme například na cestičky, terasy nebo chodníky.

Použití přírodního herbicidu

Herbiclean AL je přírodní totální herbicid se 100% přírodní účinnou látkou.

Jde o neselektivní herbicid k přímému použití ve formě kapalného koncentrátu pro aplikaci bez ředění /AL/. Je určený k ničení plevelů, mechů a řas v zahradách a předzahrádkách, na nezemědělské půdě, nezpevněných plochách, plochách pod keři a stromy i na místech před výsevem nebo výsadbou okrasných rostlin, zeleniny a trávníků.

Účinná látka Herbiclean AL

  • Caprylic acid 17,7 g/l /1,8 % hm./ – kyselina kaprylová
  • Capric acid 12 g/l /1,2 % hm./ – kyselina dekanová
  • Účinné látky jsou absorbovány zelenými částmi rostlin, což způsobuje jejich odumírání.

Působení

Herbiclean AL je neselektivní listový herbicid, který působí proti jednoletým i vytrvalým plevelům. Stejně tak účinkuje i proti mechům a řasám.

Po aplikaci

Po aplikaci přípravku Herbiclean AL dochází k postupnému zasychání ošetřených zelených částí rostlin. Přípravek je vhodný především tam, kde potřebujeme rychle a cíleně odstranit nežádoucí vegetaci na neprodukčních plochách.

30. července 2022
139
Přírodní drogerie

S láskou pro děti – přírodní dětský olej Sonett

Přírodní dětský ošetřující olej Sonett

Dětská pokožka je jemná, citlivá a vyžaduje šetrnou každodenní péči. Přírodní dětský ošetřující olej Sonett je výživný olej určený pro péči o citlivou pokožku dětí. Obsahuje kvalitní rostlinné složky a výtažek ze zrytmizovaného jmelí, který je součástí speciální produktové řady Sonett pro péči o pokožku těla.

Olej pokožku vyživuje, zanechává ji jemnou a pomáhá vytvářet přirozený ochranný film. Je vhodný pro jemnou masáž bříška, zad nebo chodidel a může se stát příjemnou součástí ranního i večerního rituálu péče o dítě.

Zrytmizované složky jmelí

Produktová řada se zrytmizovaným jmelím byla vyvinuta společností Sonett ve spolupráci s výzkumným centrem Delos. V jejím středu stojí jmelí, konkrétně letní a zimní jmelí, tedy listy a plody – bobule.

Tyto části rostliny jsou zrytmizovány v tekutém oscilátoru, kde na sebe navzájem reagují. Výsledkem je nová kvalita, která má podle filozofie výrobce podporovat harmonizaci vnitřní nerovnováhy člověka. Takto zpracované „nové jmelí“ je používáno například v masážních olejích a tělových mlécích.

V produktech Sonett má zrytmizované jmelí harmonizující účinek, podporuje samoaktivaci a pomáhá vytvářet ochranný plášť pro pokožku. Díky tomu jsou dětské ošetřující oleje vhodné nejen jako běžná péče o pokožku, ale také jako jemný dotekový rituál, který dítěti přináší pocit klidu a bezpečí.

Dětský ošetřující olej Levandule

Dětský ošetřující olej Levandule Sonett je vhodný především pro večerní péči. Jemná vůně levandule přirozeně navozuje pocit zklidnění a může být příjemnou součástí rituálu před spaním.

Olej je vhodný k jemné masáži bříška, zad nebo chodidel. Pokožku vyživuje, zjemňuje a pomáhá ji chránit před vysušením.

Složení

Olivový olej*, výtažek ze jmelí z bobulí* a listů*, harmonizovaný v oscilátoru, lanolin, rostlinný alkohol (ethanol)*, esence z meduňky*, éterické oleje z květů levandule* a muškátu vonného*.

* Z certifikovaného ekologického zemědělství / divokého sběru.

Použití

Před použitím olej protřepejte, dokud není homogenní. Večer před spaním jej jemně vmasírujte do oblasti bříška, zad nebo chodidel. Masáž by měla být klidná, pomalá a příjemná, bez silného tlaku.

Dětský ošetřující olej Měsíček

Dětský ošetřující olej Měsíček Sonett je vhodný zejména pro ranní péči. Měsíček je v přírodní kosmetice ceněný pro své zklidňující a regenerační vlastnosti a je oblíbenou složkou v péči o citlivou dětskou pokožku.

Olej lze použít ráno před odchodem do školky, školy nebo jeslí. Jemné potření bříška, zad nebo chodidel může dítěti pomoci začít den klidněji a s příjemným pocitem ochrany.

Složení

Olivový olej, výtažek ze jmelí z bobulí* a listů, harmonizovaný v oscilátoru, lanolin, rostlinný alkohol (ethanol), spagyrická esence měsíčku, éterické oleje z plodů sladkého pomeranče a květů pelargonie.

* Z certifikovaného ekologického zemědělství / divokého sběru.

Použití

Před použitím olej protřepejte, dokud není homogenní. Ráno, před odchodem do školky, školy nebo jeslí, jemně potřete bříško, záda nebo chodidla. Olej nanášejte v malém množství a nechte jej krátce vstřebat.

Jemná péče a každodenní rituál

Přírodní dětské ošetřující oleje Sonett spojují výživnou péči o pokožku s jemným dotekem, který je pro děti důležitý stejně jako samotné složení přípravku. Díky rostlinným olejům, bylinným esencím a výtažku ze zrytmizovaného jmelí jsou vhodné pro citlivou dětskou pokožku a mohou být příjemnou součástí ranního i večerního režimu.

Při pravidelném používání pomáhají pokožku zjemnit, vyživit a chránit před vysušením. Zároveň podporují klidnější průběh každodenních rituálů – od ranní přípravy až po večerní usínání.

10. června 2022
114
Užiteční živočichové, Užitoční živočichové

Čáp bílý (Ciconia ciconia) – dálkový tahoun

Hrdý vzpřímený postoj, dlouhé štíhlé nohy a nezaměnitelná silueta na střeše nebo komíně. Čápa bílého se lidé odjakživa snažili přilákat do své blízkosti, protože se říká, že čáp přináší štěstí. A když se mu u vás zalíbí, může se k vám vracet znovu – klidně i s celou rodinou.

„Kominík to není, jasný pane,“ jak by možná řekla Popelka.

Přečtěte si více

21. května 2022
183
Přírodní drogerie

Dětské pěnové mýdlo Sonett

Ekologické pěnové mýdlo pro děti

Dětské pěnové mýdlo Sonett je jemné ekologické mýdlo určené pro každodenní péči o citlivou dětskou pokožku. Díky lehké pěně se snadno nanáší, dobře se oplachuje a mytí rukou, obličeje i těla je pro děti příjemnější a zábavnější.

Mýdlo obsahuje ošetřující kokosový a olivový olej, které pomáhají pokožku šetrně čistit a zároveň ji zbytečně nevysušují. Má příjemnou ovocnou vůni, kterou si děti snadno oblíbí, a je vhodné zejména pro jemné čištění citlivé pokožky.

Jemná péče s měsíčkem

Součástí složení je také měsíček lékařský, který je známý svými zklidňujícími a regeneračními účinky. Pomáhá pečovat o pokožku, podporuje její přirozenou obnovu a je obzvlášť vhodný pro dětskou pokožku, která bývá citlivější na běžné mycí přípravky.

Dětské pěnové mýdlo Sonett je vhodné pro:

  • ruce, obličej i tělo,
  • každodenní jemné mytí,
  • citlivou dětskou pokožku,
  • děti, které mají rády bohatou a nadýchanou pěnu.

Mýdlo vytváří bohatou pěnu, která pokožku šetrně čistí a zanechává ji příjemně svěží.

Složení dětského pěnového mýdla Sonett

Aqua, Potassium Olivate*, Potassium Cocoate*, Alkylpolyglucoside, Alcohol, Glycerin*, Citrate, Calendula officinalis extract*, Fragrance (Perfume)*: Cymbopogon flexuosus oil* (contains Citral*), Citrus sinensis oil* (contains Limonene*), Litsea cubeba oil* (contains Citral*, Limonene*, Linalool*), Abies alba* (contains Limonene*), Lavandula hybrida oil* (contains Linalool*), Cananga odorata flower oil*

* složky v bio kvalitě / z kontrolovaného ekologického zemědělství podle označení výrobce.

Zásady ekologické drogerie Sonett

Značka Sonett dlouhodobě klade důraz na šetrnost k přírodě, zdraví člověka a odpovědný výběr surovin. Výrobky jsou 100% biologicky odbouratelné a ve vodě se během několika hodin až dní rozkládají na běžné přírodní složky.

Sonett odmítá používat přísady, které jsou škodlivé pro životní prostředí nebo lidské zdraví. Suroviny používané při výrobě pocházejí z biodynamického nebo ekologického zemědělství, případně z volného sběru.

Voda používaná při výrobě je biodynamicky rytmizovaná a do produktů Sonett jsou přidávány také směsi energeticky silných bylin a esence drahých kamenů a kovů. Sonett patří mezi výrobce ekologické drogerie s významným důrazem na certifikovanou kvalitu a šetrné složení.

Více informací najdete na stránce Ekočlovek | Všechno pro ekologické pěstování a včelaření.

25. dubna 2022
111
Ovocné zahrady, Rady a tipy, Škůdci rostlin, Zahrada

Kvetoucí stromy ohrožují pilatky

Pilatky dokážou na ovocných stromech způsobit značné škody. Některé druhy mají za rok pouze jednu generaci, jiné jich vytvářejí více. Lze proti nim úspěšně zasáhnout i bez zbytečného používání chemických přípravků?

Samičky dospělých pilatek nalétávají na kvetoucí stromy. Mezi významné škůdce u nás patří především druhy napadající jabloně a slivoně. Jejich larvy způsobují časnou červivost mladých plodů a při silném výskytu mohou být škody velmi vysoké.

Důležité je správně určit termín ochrany. U pilatek napadajících plody bývá rozhodujícím obdobím začátek opadávání korunních plátků, kdy se na stromě nachází vysoký počet pilatek, zatímco aktivita opylovačů v květech již výrazně klesá.

 

Pilatka jablečná (Hoplocampa testudinea)

Při přemnožení může pilatka jablečná způsobit výrazné snížení úrody, v některých případech až o 50 %. Jedna larva může během svého vývoje poškodit 3 až 4 plody.

Larvy přezimují v půdě v pevných hnědých zámotcích, zpravidla v hloubce 5 až 15 cm. Na jaře se kuklí a dospělci se objevují v období kvetení jabloní, obvykle kolem začátku května.

Samičky kladou vajíčka do kalichů odkvétajících květů. Přibližně po 6 až 20 dnech se z nich líhnou larvy.

Jednobarevné žlutavé larvy pilatky jablečné poškozují mladé plody dvěma typickými způsoby. Mohou vyžírat pouze jejich povrch, kde následně vzniká charakteristická spirálovitá jizva zacelená korkovým pletivem, nebo se zavrtávají hlouběji směrem k jádřinci.

Uvnitř napadeného plodu potom vzniká dutina vyplněná černým trusem. Silně poškozené plody následně opadávají.

Koncem června a začátkem července opouštějí dospělé larvy spadané plody a stahují se do půdy, přibližně 2 až 25 cm pod povrch. Zde si vytvářejí kokon, ve kterém přezimují.

 

Pilatka švestková a pilatka žlutá

Početnost pilatky švestkové a pilatky žluté lze snižovat také pravidelným sběrem a likvidací napadených opadaných plodů.

Oba druhy se mohou v sadech vyskytovat společně, případně převládá jeden z nich. Přezimují jako dospělé larvy v kokonech v půdě. Na jaře se kuklí a dospělci se objevují v období kvetení slivoní.

Dospělé pilatky se živí nektarem a pylem. Samičky kladou vajíčka jednotlivě do kališních lístků květů.

Vylíhlé larvy následně vyžírají dužninu mladých plodů. Výsledkem bývá hromadné opadávání zelených, ještě nevyvinutých plodů o velikosti přibližně 10 až 15 mm. Při velmi silném napadení může být poškozena značná část úrody a v krajním případě mohou opadnout téměř všechny mladé plody.

Na opadaných plodech bývá dobře viditelný kulatý hluboký otvor, ze kterého může vystupovat rezavohnědý vlhký trus.

Larva padá na zem samostatně nebo společně s napadeným plodem a následně se zavrtává do půdy.

Výskyt pilatek výrazně ovlivňuje počasí. Teplé a příznivé počasí během kvetení podporuje jejich aktivitu, zatímco za chladného, deštivého a sychravého počasí létají do květů méně. V letech s nepříznivým počasím během kvetení proto bývá napadení zpravidla nižší.

 

Pilatka hrušková (Hoplocampa brevis)

Mladé larvy pilatky hruškové nejprve minují těsně pod pokožkou malých plodů. Později se zavrtávají hlouběji a vyžírají jejich vnitřní části. Napadené hruštičky mohou být uvnitř duté a vyplněné černým trusem.

Jedna larva může během svého vývoje poškodit více plodů.

Dospělci se objevují přibližně na začátku května a živí se nektarem a pylem. Samičky pomocí kladélka naříznou povrch květního kalichu a dovnitř kladou jednotlivá vajíčka.

Larvy se následně vyvíjejí uvnitř malých plodů. Poškozené plody opadávají a larvy se později zavrtávají do půdy.

V hloubce přibližně 5 až 20 cm si vytvářejí kokon, ve kterém přezimují. Na jaře se kuklí.

 

Pilatka třešňová (Caliroa cerasi)

Larvy pilatky třešňové se líhnou přibližně za 8 až 14 dní a žijí na povrchu listů.

Typicky vyžírají svrchní pokožku a pletiva listu, takže zůstává především spodní pokožka a žilnatina. Takto skeletované listy postupně žloutnou, zasychají a mohou předčasně opadávat.

Larvy jsou dlouhé přibližně 8 až 10 mm, mají kyjovitý tvar a jejich tělo je pokryté tmavým slizem. Vzhledem proto připomínají malé slimáčky.

Při silnějším napadení může docházet k hnědnutí a předčasnému opadávání listů, což strom oslabuje. Při dlouhodobém nebo silném napadení může být negativně ovlivněna také jeho kondice a následující úroda.

Pilatka třešňová má dvě generace za rok. Larvy první generace se objevují především v květnu a červnu, druhá generace pak v srpnu a bývá zpravidla početnější a škodlivější.

Larvy vytvářejí zámotky v půdě, kde se následně kuklí.

Pilatka rybízová (Nematus ribesii)

Larvy pilatky rybízové přezimují v půdě v hloubce přibližně 10 až 15 cm. Kuklení probíhá koncem března nebo začátkem dubna.

Dospělci dosahují délky přibližně 6 až 8 mm. Samičky jsou větší než samečci a vajíčka kladou na spodní stranu listů.

Mladé larvy nejprve listy skeletují, následně do nich vykusují otvory a později je ožírají od okrajů až k hlavním žilkám.

Dospělé larvy se kuklí v půdě. Přibližně po dvou týdnech se mohou objevit dospělci další generace.

Škůdce má obvykle 2 až 3 generace za rok.

Pilatka angreštová

Larvy pilatky angreštové poškozují listy angreštu a rybízu. Při silném výskytu mohou způsobit holožír, kdy z listů zůstávají pouze hlavní žilky.

Pilatka angreštová přezimuje v půdě.

Larvy jsou na rozdíl od larev pilatky rybízové jednobarevné, světle zelené až žlutozelené, s tmavě hnědou hlavou. Zpočátku vykusují do listů drobné otvory, později listy ožírají od okrajů.

Před zakuklením dosahují délky maximálně přibližně 10 mm.

Dospělci jsou dlouzí asi 4,5 až 5,5 mm, černí se žlutobílými nohami.

Pilatka angreštová může mít během roku 3 až 4 generace. Výrazně škodlivé výskyty však nebývají časté.

Po úspěšné ochraně proti pilatkám nezapomeňte sledovat také nálet dalších škůdců, kteří mohou poškodit dozrávající úrodu.

Patří mezi ně především obaleč jablečný (Cydia pomonella) a obaleč švestkový (Cydia funebrana), kteří poškozují jablka, švestky, meruňky, hrušky, ořechy a další druhy ovoce.

Dospělý motýl – obaleč jablečný

Larva obaleče jablečného zavrtaná v jablku

Preventivní opatření proti pilatkám

Významnou součástí ochrany jsou agrotechnická opatření, především podzimní nebo časné jarní kypření půdy pod stromy. Tím lze narušit část larev a kukel, které přezimují v půdě.

Pravidelným sběrem napadených a předčasně opadaných plodů lze rovněž snížit množství larev, které by jinak dokončily svůj vývoj a přešly do půdy. Tím se může omezit populace škůdce v následujícím vegetačním období.

Význam může mít také volba méně náchylných odrůd a podpora přirozených nepřátel škůdců.

U pilatky jablečné bývají více napadány některé odrůdy, například Idared, James Grieve nebo Vista Bella.

Biologická a ekologicky šetrná ochrana

Potřebu přímého zásahu lze určit podle náletu dospělých pilatek na bílé lepové desky a podle výskytu vajíček.

Jako orientační práh škodlivosti se uvádí výskyt 10 a více dospělců na lapák během dvou dnů pozorování. Dalším vodítkem je kontrola květů a mladých plůdků v období od začátku do konce opadávání korunních plátků.

Při slabé násadě plodů se jako rizikový výskyt uvádějí přibližně 2 vajíčka na 100 květních kalichů nebo semeníků, při vysoké násadě pak 4 a více vajíček.

Optimální termín ochrany lze upřesnit sledováním vývoje vajíček.

Quassia amara obsahuje výrazně hořké látky quassin a neoquassin, které se tradičně využívají pro své insekticidní a antifeedantní působení proti některým škůdcům kulturních rostlin.

U pilatky jablečné se vhodný termín zásahu určuje podle vývoje vajíček. Ošetření se provádí v období, kdy jsou ve vajíčkách patrné červené oči vyvíjejících se larev, což obvykle nastává krátce po odkvětu.

V ekologickém pěstování se může využívat přípravek na bázi hoblín ze dřeva Quassia amara.

Další možností je NeemAzal-T/S, přípravek rostlinného původu na bázi účinné látky azadirachtin A, získávané ze semen tropického stromu Azadirachta indica. Působí především na příjem potravy a vývoj citlivých škůdců a používá se proti různým druhům savého a žravého hmyzu.

Použít lze také NovaFerm ORION, mikrobiální listové hnojivo obsahující směs sporulujících bakterií.

Aplikuje se postřikem na list. Mikroorganismy, jejich metabolity a enzymy mohou podporovat vitalitu a přirozenou odolnost rostlin. Produkt se používá také jako součást péče o porosty ohrožené některými savými a žravými škůdci.

NovaFerm ORION lze použít také preventivně v souladu s doporučením výrobce. U mikrobiálních přípravků je důležité dodržovat podmínky aplikace, doporučenou koncentraci a pravidla pro případné míchání s dalšími přípravky.

12. dubna 2022
16
Rady a tipy

Přemýšleli jste někdy nad tím, proč mít svůj strom? 12× proč ano

Udělali jsme to za vás. Připravili jsme několik jasných důvodů, proč mít svůj vlastní strom.

Udělejme pro svou budoucnost něco velkého už teď

  1. Oslovil mě tento projekt. Chci udělat něco velkého nejen pro svou budoucnost, ale také jít příkladem dalším generacím.
  2. Je pro mě výzvou vypěstovat strom ze semínka. Nikdy jsem nic podobného nezkusil. Já na to mám!
  3. Narodilo se mi dítě. Mám sen, aby se jednou ono i další generace mohly houpat na stromě, který jsem sám vypěstoval a zasadil. Budu na sebe opravdu pyšný.
  4. Vzali jsme se. Vlastní strom může být krásnou připomínkou našeho společného začátku.
  5. Slavíme výročí svatby – my nebo někdo z našich blízkých. Chci, aby nám tuto událost připomínal strom, který může růst společně s našimi vzpomínkami.
  6. Zemřel mi někdo blízký. Vysazený strom může být symbolem úcty a trvalou připomínkou jeho památky.

Někdo mi kdysi řekl, že to nejde. Já jsem to zkusil a vysadil jsem LES. Přitom stačilo tak málo – jen chtít a nevzdat se.

  1. Chci potěšit příbuzného nebo přítele, protože vím, že je mu tato myšlenka blízká. Strom může být originálním dárkem s příběhem, který poroste dlouhá léta.
  2. Daruji strom svému dítěti. Péče o něj ho může učit trpělivosti, pravidelnosti a odpovědnosti. Když se o něj dokáže postarat, může to být první krok k tomu, aby se později zvládlo starat třeba i o domácí zvíře.
  3. Je skvělé mít všechno v jedné krabičce. Nemusím jednotlivé věci složitě hledat, šetří mi to čas a vše potřebné mám na jednom místě. Stačí zasadit semínko do půdy a s láskou se o něj starat.
  4. Mám dobrý pocit, že dělám něco krásného pro tento svět. A možná svým příkladem inspiruji i ostatní, aby udělali totéž.
  5. Je to také skvělý projekt pro děti ve školách a školkách. Mohou na vlastní oči sledovat, jak ze semínka vzniká nový život, učit se o přírodě a postupně převzít odpovědnost za rostoucí strom.

Děti jsou naší budoucností. Právě u nich má smysl podporovat vztah k přírodě, trpělivost a pochopení toho, že i malý čin může mít dlouhodobý význam.

  1. A nejdůležitější bod na závěr: v době, kdy všechno kolem nás šedne, dejme světu zelenou.
2. března 2022
19
Ovocné zahrady, Půda, Rady a tipy, Video kanál Ekočlovek

I TY můžeš mít svůj STROM

STROM, ČLOVĚK a VESMÍR

Připravili jsme projekt, který má pomoci k tomuto spojení

Stromy s námi žijí od nepaměti. Naši předkové si jich vážili a uctívali je. Věřili, že mají svého ducha a že celý svět je vzájemně propojený také prostřednictvím podzemního světa hub.

V lese můžeme nacházet zdroj duševní síly, který nám pomáhá měnit život k lepšímu. Když se naučíme les skutečně vnímat, můžeme si více uvědomit propojení stromů, rostlin, hub i nás samotných v jednom obrovském společenství života.

Velká část rostlin žije s houbami ve vzájemně prospěšném vztahu označovaném jako mykorhiza. Houbová vlákna jsou propojena s kořeny rostlin a pomáhají jim získávat vodu a některé živiny z půdy.

 

„I my máme kořeny a ty určitě nevyrostly z betonu.“

Proč je potřeba sázet stromy?

Před tisíci lety pokrývaly lesy mnohem větší část zemského povrchu než dnes. Postupným odlesňováním, rozšiřováním zemědělské půdy, měst a infrastruktury však mnoho původních lesních oblastí zmizelo a skutečně nedotčených lesů dnes zůstává jen malá část.

Staré stromy jsou přitom mimořádně důležitým životním prostorem. Jeden starý dub může poskytovat útočiště a potravu stovkám až tisícům druhů organismů, od hub a lišejníků přes bezobratlé až po ptáky a savce.

Stromy zároveň během fotosyntézy přijímají oxid uhličitý (CO₂), ukládají uhlík do své biomasy a uvolňují kyslík. Jejich skutečný přínos však není pouze v produkci kyslíku – ochlazují okolí, zadržují vodu, chrání půdu, vytvářejí stín a poskytují životní prostor celé řadě organismů.

Poznej, jak jsou stromy krásné, a pochopíš, jak moc tě potřebují.

Jak bude projekt probíhat v praxi?

Připravili jsme seznam dvanácti dlouhověkých stromů, které se mohou dožívat více než 300 let. Každý si tak může najít STROM, který je jeho duši a srdci blízký.

Semínko je potřeba nejprve zasadit doma, například za oknem, a postupně z něj vypěstovat mladý stromek. Po přibližně třech letech, až bude sazenice dostatečně silná a my budeme připraveni, bychom chtěli stromky společně vysadit do půdy.

Půda bude naše – bude to náš les, náš park. Návštěvníci z různých míst se budou moci přijít podívat a potěšit krásou stromů, které jsme společně vypěstovali.

 

Strom vypěstovaný ze semínka přímo u vás doma bude mít svůj vlastní příběh – příběh, jehož součástí budete i vy.

Více informací najdete zde: www.vesmírne krabičky.sk – FAQ – Otázky a odpovědi

„Strom je spojením země s oblohou. Jeho kořeny jsou i našimi kořeny. Každý člověk by měl za svůj život vysadit alespoň jeden strom.“

1. prosince 2021
23

Přihlaste se na odebírání novinek

Instagram

Přidejte se k nám na Instagram

[instagram-feed]
Close