Padlí si nejčastěji všimneme na listech, kde vytváří bílý povlak, případně na plodech, na kterých se objevuje charakteristická mramorovitost. Mezi velmi citlivé odrůdy stále patří oblíbené odrůdy, jako například Jonathan, Idared nebo Jonalord.
Méně výrazné projevy onemocnění lze pozorovat už na pupenech, které jsou na rozdíl od zdravých pupenů mírně pootevřené a liší se tvarem i barvou. Pupeny infikované padlím předčasně raší, jsou střapaté a nedostatečně se rozvíjejí. Celé letorosty zakrňují a často dochází k zasychání a následnému opadávání listů. Padlí může napadat také květy.Přečtěte si více
Slivoně domácího původu jsou lépe přizpůsobené našim klimatickým podmínkám než odrůdy pocházející z jižní Evropy. Naše domácí slivoně nemají zvláštní nároky na stanoviště. Pěstujeme je v oblastech, kde průměrná roční teplota přesahuje 8 °C. Nejlépe se jim daří v nadmořské výšce okolo 400–450 m n. m.
Pokud chceme, aby slivoně dosáhly nejlepší kvality plodů, vysazujeme je na teplé místo chráněné před větrem, do hluboké a úrodné půdy. Dbáme přitom na dostatečnou vláhu, obzvlášť v období zrání plodů. Protože jsou slivoně poměrně náročné na spotřebu živin, je potřeba zajistit dostatečné množství dusíku, draslíku a fosforu.
Slivoně a renklódy – choroby
Šarka slivoní /Plum pox virus/
Plum pox virus
Šarka slivoní je virové onemocnění, které ohrožuje výsadby ovocných dřevin po celém světě a patří mezi nejnebezpečnější virové choroby ovocných stromů. Šarku není možné zcela vyléčit. Jakákoliv léčba napadených dřevin je v podstatě neúčinná.
Příznaky onemocnění lze pozorovat na listech, plodech a často také na peckách. Projev choroby je velmi variabilní a liší se podle hostitelské rostliny, odrůdy a kmene viru, který danou rostlinu napadl.
Nejcitlivější jsou mladé výsadby ovocných druhů. Virus se přenáší mšicemi nebo vegetativním rozmnožováním.
Červená skvrnitost listů – Polystigma rubrum
Polystigma rubrum
Původcem červené skvrnitosti listů je houba Polystigma rubrum. Přezimuje v opadaném listí, ve kterém se tvoří plodničky. Z nich se na jaře uvolňují takzvané askospory, které vyvolávají infekci mladých listů.
První příznaky onemocnění v podobě 5 až 10 mm velkých oranžových až hnědočervených vypouklých skvrn se objevují přibližně šest týdnů po infekci. Silněji postižené listy se deformují, usychají a předčasně opadávají.
K šíření choroby dochází především za teplého a vlhkého počasí.
Na listových čepelích se objevují chlorotické ohraničené skvrny, drobné kroužky nebo pruhy. Postižená místa se kroutí a na spodní straně listů se v okolí žilek objevují výrůstky.
Postižená místa postupně nekrotizují a vypadávají. Listy se postupně rozpadají a často zůstává zachovaný pouze úzký proužek pletiva v okolí žilek.
Příznaky jsou výraznější za teplého počasí. V dalších letech bývá projev příznaků variabilní, případně může i zmizet.
Skvrnitost slivoně /Phyllosticta prunicola/
Phyllosticta prunicola
Na listech se objevují drobné, kulaté, červenofialové až fialovošedé skvrny, obvykle lemované tmavším okrajem. Skvrny mají většinou průměr 1–2 mm. Uprostřed nich jsou tmavé body.
Silně postižené listy předčasně opadávají. Skvrny jsou velmi podobné jiným skvrnitostem listů, proto přesná diagnóza vyžaduje mikroskopické vyšetření.
Houba napadá všechny druhy peckovin. Na listech se objevují žluté až fialové skvrny, jejichž středy nekrotizují a vypadávají.
K napadení dochází hlavně za teplého a vlhkého počasí. Ochrana spočívá v likvidaci opadaných listů, větviček a plodů. Vhodný je také předjarní a jarní postřik.
Další choroby slivoní
Rez slivoně
Zasychání okrajů listů slivoně
Puchrovitost slivoně /Taphrina pruni/
Taphrina pruni
Puchrovitost slivoně /Taphrina pruni/ je houbové onemocnění, které se objevuje především na plodech slivoní. Vlivem choroby dochází k deformaci jejich tvaru – plody získávají podlouhlý tvar. Mohou být dlouhé 5 až 7 cm a uvnitř plodu se nenachází pecka, protože se vůbec nevytvoří.
Povrchové zbarvení je žlutozelené se šedým povlakem. Napadené slivoně během vegetace hnědnou, ztrátou vody se scvrkávají, odumírají a následně předčasně opadávají.
Houba se rozmnožuje askosporami, které zimu přečkávají v trhlinách kůry, v pupenech i na větvích. Může přezimovat také ve formě mycelia ve výhonech, které na jaře prorůstá přes stopku do mladého plodu.
Askospory na jaře klíčí a vznikají z nich blastospory, které jsou příčinou infekce květů, a tedy i plodů. V létě, koncem června, se na povrchu plodů tvoří vřecka, ve kterých přibližně za tři týdny dozrávají askospory. Ty jsou následně vystřelovány do koruny stromu a okolí, kde přezimují.
Onemocnění škodí především na plodech a výrazně snižuje úrodu.
Slivoně a renklódy – škůdci
Obaleč švestkový /Cydia funebrana/
Obaleč švestkový /Cydia funebrana/ přezimuje ve stadiu dospělé housenky v kokonu pod kůrou, v trávní drni nebo v jiných úkrytech. Na jaře se kuklí a obvykle v průběhu května se líhnou motýli.
Oplodněné samičky kladou ve večerních hodinách vajíčka na malé plody, ojediněle také na listy. Kladení trvá několik týdnů, přičemž začátek kladení bývá vždy dříve, přibližně o 7 až 10 dní, než u obaleče jablečného.
Vajíčka jsou kulatá, plochá, čočkovitá, průsvitná a bývají dobře přilepená k podkladu. Vylíhlé housenky se krátký čas pohybují po povrchu plodů a poté se zavrtávají dovnitř. Tento druh obaleče má u nás dvě generace.
Napadené plody obvykle dříve dozrávají, zbarvují se do modra a často mají na povrchu kapku kleje. Bývají také mnohem měkčí než zdravé plody. Uvnitř se nachází načervenalá housenka spolu s hnědými vlhkými kousky trusu.
Za vlhkého počasí napadené plody následně poškozuje také houbové onemocnění – monilióza, takže plody poměrně rychle hnijí.
Pilatka švestková /Hoplocampa minuta/ a pilatka žlutá /Hoplocampa flava/
Pilatka švestková /Hoplocampa minuta/ a pilatka žlutá /Hoplocampa flava/ jsou považovány za nejzávažnější škůdce slivoní, švestek a renklód.
Oba druhy pilatek se vyskytují společně, případně převažuje jeden druh. Přezimují ve stadiu dospělých larev v půdě. Na jaře se kuklí a dospělé pilatky se rojí v době kvetení slivoní.
Vylíhlé larvy vyžírají vnitřek plodů. Důsledkem napadení pilatkami je hromadné opadávání zelených, nevyvinutých plodů velkých 10–15 mm.
Při silném výskytu pilatek může opadnout až 100 % plodů. Na opadaných plodech je viditelná kulatá hluboká dírka, ze které často vyčnívá polštářek rezavohnědého vlhkého trusu.
Larva poslední plod opouští velkým černým otvorem a padá sama, nebo i s plodem, na zem, kde se zahrabává do půdy. Čím je počasí teplejší, tím větší bývá napadení. Za sychravého a deštivého počasí pilatky do květů nelétají, a v letech s takovým počasím v období kvetení bývá napadení nízké.
Vlnovník trnkový – slivkový /Eriophyes similis/
Roztoči Eriophyes similis vytvářejí na listech slivoní kulovité až bradavičnaté hálky. Ty mohou být bledožluté, zelené až tmavě červené.
Na horní straně listu jsou hálky malé, polokulovité a chlupaté. Na spodní straně listu má hálka otvor. Často se shlukují podél žilek, ale mohou se vyskytovat i po celé ploše listu. Výjimečně mohou být poškozené také plody.
Mšice slívová /Hyalopterus pruni/
Čerstvě nakladená vajíčka jsou bledě zelená, později tmavnou. Mšicesají na spodní straně listů. Na povrchu těla se nachází bílý voskový prášek.
Primárním hostitelem jsou slivoně a trnky, někdy také meruňky. V důsledku poškození listy zasychají a opadávají, ale nesvinují se. Plody se vyvíjejí hůře.
Ochranným opatřením je jarní postřik. V případě silného výskytu se může postřik opakovat.
Mšice slívová – symptomy na listech
Mšice slívová
Mšice bodláková /Brachycaudus cardui/
Primárními hostiteli škůdce jsou zejména slivoně, mandloně, broskvoně nebo meruňky. Napadené listy se svinují a kadeří.
Ochrana se provádí předjarním postřikem a podle výskytu škůdce se postřik opakuje.
Mšice bodláková
Mšice slaměnková /Brachycaudus helichrysi/
Primárním hostitelem mšice slaměnkové jsou stromy rodu Prunus, především slivoně. Napadá také různé byliny, zejména z čeledi hvězdnicovitých. Z kulturních druhů poškozuje hlavně slunečnici.
Je to významný škůdce slivoní. V důsledku sání se listy deformují a svinují do trubkovitého závitku. Napadené listy předčasně opadávají. Slunečnice v důsledku poškození žloutne a listy se stáčejí.
Mšice slaměnková
Mšice slaměnková
Puklice švestková /Eulecanium corni/
Samičky i samečci dospívají od druhé poloviny května do první poloviny června. Samičky jsou dlouhé 4–6 mm. Mají polokulovitý tvar a výšku těla 1,5 až 2 mm.
Hostitelskými rostlinami jsou zejména slivoně, ale jde o polyfágní druh, který poškozuje také akáty, jasany, lísky, hlohy, jeřáby, angrešty, javory, jilmy, révu vinnou a další dřeviny. Sát může také na okrasných rostlinách.
V důsledku sání jsou stromy oslabené a větvičky mohou odumírat. Při silném napadení může odumřít celý strom. Stromy jsou také méně odolné vůči mrazům.
Mšice chmelová /Phorodon humuli/
První článek tykadel je zřetelně větší než druhý článek. Tykadla se připojují k hlavě, na které jsou viditelné čelní hrbolky.
Primárním hostitelem je slivoň domácí a příbuzné druhy. Sekundárním hostitelem je chmel otáčivý. Kolonie se vyskytují na spodní straně listů.
Mšice chmelová je přenašečem šarky slivoní. Při přemnožení dochází k deformacím listů, zasychání listů a někdy může odumřít celý výhon.
Ochranným opatřením je jarní postřik. V případě silného výskytu se může postřik opakovat.
Padlí révy vinné (Erysiphe necator) napadá všechny zelené části révy. První příznaky můžeme pozorovat již v časném jarním období. Napadené části letorostů jsou pokryty bělavým povlakem mycelia.
Na listech se postupně objevují světlé skvrny, které se vyznačují matným leskem. Postupem času se na napadených místech vytváří bílý povlak mycelia. Silně napadené listy postupně opadávají.
K primární infekci dochází brzy na jaře, kdy réva začíná rašit a mycelium napadá zdravá pletiva rostliny. Z těchto míst se choroba během vegetace dále šíří.
Rozvoj choroby podporují především suchá a teplá období. Optimální teplota pro klíčení je 24 až 28 °C. Chladné a deštivé počasí může mycelium smýt, a tím částečně omezit jeho další šíření. Také vysoké teploty nad 32 °C výrazně zpomalují rozvoj choroby a v mnoha případech jej mohou až zastavit.
Velmi důležité je včasné provedení zelených prací. V časnějších vegetačních fázích je vhodné provést částečné odlistění zóny hroznů.
Doporučené ošetření
První ošetření je vhodné provést v období rašení. Použijte přípravky na bázi síry v kombinaci s přípravkem BorOilv koncentraci 0,2 %. Pro správný účinek by měla teplota dosahovat minimálně 15 °C.
Další ošetření je vhodné provést těsně před kvetením přípravkem Folicit v koncentraci 0,4 % a bezprostředně po odkvětu kombinací PowerOf-K v koncentraci 0,8 % + FerrumOilv koncentraci 0,2 %.
V závislosti na průběhu počasí je vhodné pokračovat v ošetření také v pozdějších vývojových fázích, až do období měknutí bobulí. Použít lze kombinaci PowerOf-K v koncentraci 0,8 % + BorOil v koncentraci 0,2 %, případně přípravek VitiSan.
Pokud se padlí objeví přímo na hroznech, použijte kombinaci PowerOf-K v koncentraci 0,6 % + Folicit v koncentraci 0,3 %.
Použít můžete také přípravek CoCana – kokosové mýdlo, který zlepšuje smáčivost, průnik a účinek ochranných přípravků. Přípravek lze využít také při silnějším napadení porostu révy padlím.
Peronospora révy vinné (Plasmopara viticola)
Biologická ochrana révy vinné – peronospora
Peronosporu způsobuje patogen Plasmopara viticola. Přenáší se větrem, deštěm a kapkami vody, přičemž dochází k primárním infekcím listů. Infekce vzniká především za deštivého a teplého počasí, pokud teplota během dvou dnů po dešti neklesne pod 10 °C.
Plíseň révová se nejrychleji rozvíjí při teplotách v rozmezí 22 až 26 °C, přičemž inkubační doba trvá přibližně 3 až 4 dny.
Počátečními příznaky peronospory jsou kulaté, nažloutlé, olejovité skvrny na listech, které mohou mít různou velikost. Na spodní straně listů se vytváří bílý povlak. Napadené části listů po určité době hnědnou, nekrotizují a postupně odumírají.
Pokud se na listové ploše vytvoří větší množství skvrn, dochází k odumírání značné části listu, což má za následek zasychání a opadávání listů.
Je důležité upozornit, že bobule jsou k infekci náchylné především do stadia velikosti hrášku. S jejich růstem se citlivost k napadení postupně snižuje. Z hospodářského hlediska může napadení květenství a hroznů výrazně snížit výnos a v krajním případě způsobit až úplnou ztrátu úrody.
Doporučené ošetření
Mezi preventivní opatření proti peronospoře révy patří především provzdušnění porostu, výběr vhodné lokality pro založení vinice, včasné a důkladné odstraňování listů ze zóny hroznů a pěstování tolerantních odrůd.
Na základě mnoha výzkumů bylo zjištěno, že pokud se fungicidní přípravky aplikují těsně před vznikem nebo na začátku optimálních podmínek pro klíčení oospor, považuje se ošetření v tomto termínu za účinnou metodu ochrany révy před peronosporou.
Chitopron5 % v koncentraci 0,3 % + CuproTonic v koncentraci 0,2 %, případně CuproTonic v koncentraci 0,5 %. Ošetření se provádí před kvetením, během kvetení, po odkvětu a dále podle průběhu deštivého počasí.
Botrytida neboli plíseň šedá je způsobena patogenem Botryotinia fuckeliana, jehož konidiovým stadiem je Botrytis cinerea. Napadá všechny zelené části révy, největší škody však způsobuje na dozrávajících bobulích. Ty hnědnou, scvrkávají se a bývají pokryty hustým šedým povlakem původce onemocnění – houby Botrytis cinerea.
Jednotlivé odrůdy révy vinné jsou k onemocnění různě citlivé. Mezi náchylné patří například Bouvierův hrozen, Dívčí hrozen, Müller-Thurgau, Neuburské, Sylvánské zelené, Veltlínské červené rané, Modrý Portugal a Svatovavřinecké.
Šíření botrytidy podporuje deštivé počasí po odkvětu révy a teploty v rozmezí 18 až 21 °C. Riziko infekce zvyšuje také každé mechanické poškození bobulí, například kroupami, hmyzem nebo fyziologickým praskáním bobulí.
Doporučené ošetření
Ochranu révy proti plísni šedé a bílé hnilobě révy zpravidla zahajujeme současně s ochranou proti padlí a peronospoře. Ošetření se provádí ve fenofázi, kdy jsou bobule velké přibližně jako hrášek, případně před uzavíráním hroznů, aby se postřik dostal také ke třapině. Termín ošetření závisí na průběhu počasí a podmínkách vhodných pro šíření infekce.
Použít lze kombinaci PowerOf-K v koncentraci 0,8 % + BorOilv koncentraci 0,2 %, a to při uzavírání hroznů a na začátku měknutí bobulí.
Další možností je mikrobiální přípravek NovaFerm® SIRIUS v koncentraci 1,2 %, který se aplikuje těsně po odkvětu, při uzavírání hroznů a na začátku měknutí bobulí.
Ideální je tyto přípravky kombinovat s hnojivy Vermivital a Rokohumin.
Úspěšná biologická ochrana révy vinné před padlím, peronosporou a plísní šedou je založena především na prevenci, správném načasování ošetření a pravidelném sledování počasí. Důležité je také včasné provedení zelených prací, provzdušnění porostu a důkladné ošetření zóny hroznů.
Kadeřavost listů broskvoně je hospodářsky nejvýznamnějším houbovým onemocněním broskvoní. Setkáváme se s ní také u mandloní. Napadeny jsou především listy, méně často květy a plody. První příznaky napadení broskvoní můžeme pozorovat již na jaře v období rašení listů. Infikované listy se začínají stáčet a zbarvují se do žlutých až karmínových odstínů.
Kadeřavost broskvoní způsobuje oslabování až vysílení stromů a odumírání větviček. Infekci stromů podporuje především deštivé a chladné počasí na konci zimy, ve stadiu nalévání pupenů a v období krátce po vyrašení až do začátku kvetení broskvoní.
Poruchy vyvolané nedostatkem některých živin u jabloní
Kromě houbových patogenůmůže radost z pěstování jabloní pokazit také nedostatek některých živin. Nejčastěji se jedná o nedostatek vápníkua boru.
Nedostatek vápníku u jabloní – projevy
Nedostatek vápníku se na jablkách projevuje skvrnitostí, hnědnutím dužiny a zhoršenou skladovatelností. Při poruchách v zásobování vápníkem přitom nemusí být hlavním problémem pouze jeho nedostatek v půdě, ale také jeho nedostatečný pohyb v rostlině a podmínky, které omezují jeho příjem z půdy.
K projevům nedostatku vápníku v plodech dochází zejména proto, že rostlina jej není schopna do plodů dopravit v dostatečném množství.
Nejčastěji se s deficitem vápníku setkáváme například u bujně rostoucích stromů, na kterých byl proveden hlubší nebo zmlazovací řez. Velké množství vápníku směřuje do tvořících se výhonů a méně do plodů.
Problémem může být také přehnojení dusíkem nebo draslíkem a nedostatek organické hmoty v půdě. Na poruchy spojené s nedostatečným zásobením vápníkem má vliv také zvolený typ podnože a odrůda.
Náchylné jsou například odrůdy Šampion, Jonathan a Rubín. U slabě rostoucích podnoží se s poruchami v zásobování vápníkem setkáváme častěji.
Řešením je vhodný výběr odrůdy a podnože, správná agrotechnika, zejména řez a hnojení, a v případě potřeby také opakovaná aplikace listových hnojiv s obsahem vápníku přibližně od začátku července.
Nedostatek boru u jabloní – projevy
Nedostatek boru se u jabloní projevuje nejvýrazněji charakteristickými deformacemi plodů a podobně jako u nedostatku vápníku také skvrnami na plodech.
Kromě toho se při nedostatku boru setkáváme také s hnědými korkovitými skvrnami na povrchu i v dužině plodů, se sníženou klíčivostí pylu a odumíráním konců letorostů.
K poruchám v zásobování borem může docházet při jeho nedostatku v půdě, ale také po přehnojení dusíkem a po intenzivním vápnění.
Těmto problémům lze předcházet vyváženou výživou a používáním listových hnojiv s obsahem boru, jako jsou například BorOil, Tecamin Brix nebo PuferMix, již na začátku vegetace.
Kromě výživy mohou uvedená listová hnojiva pomoci také v prevenci proti padlí a některým škůdcům a mohou zlepšovat přilnavost postřikové kapaliny.
Při používání boru je však důležité vědět, že také jeho nadbytek je škodlivý a může být pro rostliny toxický. Rozmezí mezi nedostatkem a nadbytkem boru je poměrně úzké, proto je nutné být při přihnojování borem opatrný.
Listová hnojiva s obsahem boru BorOil a Prev B2 obsahují nízkou koncentraci boru, a proto jsou z tohoto hlediska bezpečnější.
Poruchám způsobeným nedostatkem vápníku a boru lze předcházet především správným výběrem odrůdy a podnože, vyváženým hnojením a vhodnou péčí o půdu. Důležitá je také pravidelná kontrola plodů a včasná aplikace vhodných listových hnojiv.
Strupovitost jádrovin patří mezi nejčastější a nejvýznamnější choroby ovocných stromů, zejména jabloní a hrušní. Původcem onemocnění jsou houby Venturia inaequalis (u jabloní) a Venturia pirina (u hrušní). K jejímu šíření výrazně přispívá především deštivé a vlhké počasí, typické pro jarní období.Přečtěte si více
Rakovinné bakteriální odumírání peckovin je závažné onemocnění stromů, které se často označuje také jako apoplexie, známá například jako mrtvice meruněk, náhlé vadnutí broskvoní nebo klejotok. Toto onemocnění může vést k postupnému oslabení stromu a v některých případech i k jeho úplnému odumření.Přečtěte si více
Monilióza ovoce (Monilinia fructicola) patří mezi nejčastější a zároveň nejzávažnější houbová onemocnění ovocných stromů. Nejčastěji napadá meruňky, třešně, broskve, nektarinky a mandloně, ale může se objevit i na dalších druzích peckovin. Pokud se včas neřeší, dokáže během jedné sezóny výrazně snížit nebo zcela zničit úrodu.Přečtěte si více
Plíseň šedá (Botrytis cinerea) je rozšířené houbové onemocnění, které napadá široké spektrum rostlin. Šíří se velmi rychle, zejména při vlhkém a chladném počasí, a může způsobit významné škody na úrodě i okrasných rostlinách.Přečtěte si více
Pěstování ovoce a ekologické zemědělství. Je možné pěstovat ovoce biologicky? Jak chránit ovocné stromy před škůdci a chorobami bez použití chemie? Lze vypěstovat zdravé, chutné a kvalitní ovoce bez pesticidů? Pokud vás zajímá biologická ochrana v ovocnářství, jste na správném místě.Přečtěte si více
Fusarium – fusariové vadnutí rajčat je onemocnění způsobené půdní houbou Fusarium oxysporum f. sp. lycopersici, která napadá kořeny rostlin, jako jsou brambory, rajčata, lilek, hrách, fazole, okurky, dýně, česnek, cibule, řepa, kukuřice a také mladé rostliny. Fusariové vadnutí rajčat – zde se dozvíte, jak ho léčit a jak předcházet jeho vzniku.Přečtěte si více
Peronospora (plíseň) je závažné houbové onemocnění, které napadá révu vinnou i další plodiny a může během krátké doby způsobit výrazné škody na úrodě. Plíseň bramborová na rajčatech Phitophthora infestans napadá rajčata a plíseň okurková Pseudoperonospora cubensis napadá okurky. Plíseň révy je vážné onemocnění postihující vinice. Přečtěte si více
Zavíječ zimostrázový patří mezi nejnebezpečnější škůdce zimostrázu (buxusu). Jeho larvy požírají listy i mladé výhonky a při silném napadení dokážou rostlinu během krátké doby zcela zničit. Mladé larvy okusují nejprve pouze horní část listů, což způsobuje jejich vadnutí a postupné usychání. Starší housenky pak zkonzumují téměř celý list a často zanechají jen jeho středovou žilku. Při silném napadení dochází k úplnému holožíru, po kterém buxus obvykle odumírá. Přečtěte si více
Padlí révy vinné (Erysiphe necator) napadá všechny zelené části révy. První příznaky můžeme pozorovat již v časném jarním období. Napadené části letorostů jsou pokryty bělavým povlakem mycelia.
Plíseň révová se nejrychleji rozvíjí při teplotách v rozmezí 22 až 26 °C, přičemž inkubační doba trvá přibližně 3 až 4 dny.
Botrytida neboli plíseň šedá je způsobena patogenem Botryotinia fuckeliana, jehož konidiovým stadiem je Botrytis cinerea. Napadá všechny zelené části révy, největší škody však způsobuje na dozrávajících bobulích. Ty hnědnou, scvrkávají se a bývají pokryty hustým šedým povlakem původce onemocnění – houby Botrytis cinerea.
Kadeřavost listů broskvoně je hospodářsky nejvýznamnějším houbovým onemocněním broskvoní. Setkáváme se s ní také u mandloní. Napadeny jsou především listy, méně často květy a plody. První příznaky napadení broskvoní můžeme pozorovat již na jaře v období rašení listů. Infikované listy se začínají stáčet a zbarvují se do žlutých až karmínových odstínů.
K projevům nedostatku vápníku v plodech dochází zejména proto, že rostlina jej není schopna do plodů dopravit v dostatečném množství.
